Reklama


Jak moc se lišíme od neandrtálců?

03.12.2015 - redakce 100+1

Na evolučním stromu nás dělí zhruba 500 tisíc let. Jak moc se ale vlastně lišíme od neandrtálců?


Reklama

Někdy před 400–500 000 let se cesty našich předků a neandrtálců rozdělily. Docházelo sice ke křížení, díky němuž ve svých genech neseme část neandrtálské DNA, ale jinak se druhy vyvíjely samostatně. Z nás se stali „páni tvorstva“ a neandrtálci nakonec vyhynuli. Jakým genetickým změnám vděčíme za toto štěstí?

Je důležité si uvědomit, že evoluce je v podstatě slepá. Může se lehce stát, že se u některého jedince objeví výhodná mutace, ale už ji nestihne předat svým potomkům, protože jej sežere lev. A ani pokud by ho nesežral, není zajištěno její rozšíření. Například schopnost konzumovat mléko i v dospělém věku měla jen 20% šanci přejít do celé populace. A to je ještě mimořádně vysoké číslo. V běžných případech mluvíme spíše v řádech setin procent.

TIP: Pravda o evoluci: Všichni jsme Afričané

Trojice vědců pod vedením Mehmeta Somela proto uvažovala následovně: za 200 000 let od oddělení linie neandrtálců do vzniku druhu Homo sapiens mohlo nastat zhruba 700 mutací, které jejich nositele nasměrovaly k intelektu moderního člověka. I kdyby je přírodní výběr silně upřednostňoval, z těchto sedmi set by se jich uchytilo v celé populaci jen asi 14. Geneticky však mezi neandrtálci a námi skutečně existuje jen velmi málo odlišností. Mehmet proto došel k závěru, že veškerý rozdíl mezi rozumovými schopnostmi nás a neandrtálců může mít na svědomí jen asi deset mutací.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lovci mamutů se vyhýbali studeným jeskyním – naopak si stavěli teplé domy, kde mohli chodit polonazí.

Zajímavosti

Jed vylučovaný ropuchou coloradskou, která dorůstá až do délky 19 centimetrů a živí se mimo jiné i malými hlodavci, způsobuje intenzivní psychedelické stavy.

Věda

Škola má být zábava

A pokud není, zábavná by měla být alespoň cesta do ní. Není pochyb, že mladí studenti z nejmenovaného místa v Súdánu si vzrušení na rozbitých silnicích užijí až až. Jedna z nejchudších zemí subsaharské Afriky přesto úspěšně bojuje s negramotností: za posledních deset let se podařilo do škol dostat o třetinu více dětí. Nyní dostane základní vzdělání alespoň 80 % z nich.

Revue

Ultrafialové ultra hluboké pole z roku 2014

Vesmír

Královský pár často navštěvoval místa poškozená bombardováním, tentokrát si však vzali Němci na mušku jejich palác.

Válka

Římský palác Farnese na dobové rytině. Takhle mohl vypadat, když si ho chodil prohlížet Ferdinand August na své druhé kavalírské cestě.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907