Jak na počasí? Posviťme si laserem

11.07.2014 - Jan Miklín

Touha poručit větru a dešti je stará pomalu lako lidstvo samo. I když s ovlivňováním počasí se v minulosti pokusy dělaly, moc úspěšné tyto metody nebyly. Nyní výzkumníci přišli s myšlenkou spouštět déšť laserem


Reklama

Až na několik výjimek (jako byla například olympiáda v Pekingu, kdy čínští pořadatelé bojovali proti dešti, který by mohl pokazit třeba zahajovací ceremoniál) se lidé většinou snažili déšť vyvolat. Od prastarých magických a náboženských rituálů přešli k něčemu, co funguje (možná) líp – chemii.

Elektřina a déšť

Vodní kapičky potřebují kondenzační jádro, na něž se začne „nabalovat“ voda. V přírodě jím může být písek, pyl nebo třeba krystalky soli rozprášené vlnobitím, lidé do atmosféry dodávají množství jiných pevných částic. Toho využívá nejčastěji používaná metoda spočívající v „práškování“ oblak jodidem stříbrným, j. draselným nebo „suchým ledem“ z CO2. 

Jinou možností vyvolání deště je elektrický náboj. Často se stává, že po prvním blesku bouřky se rozprší. Je to proto, že elektricky nabité částice stimulují vodu k tvorbě kapek. Podle jedné ze studií může být jediný blesk zodpovědný za 7 tisíc tun dešťové vody. Laserové pulzy mohou „obyčejné“ atomy kyslíku a dusíku převést do excitovaných stavů za vzniku oxidu dusného a ozónu. Elektricky nabité částice pak vyvolají déšť. 

Určitým problémem je slabý dosah laseru – při pokusu se dostatek energie dostal maximálně několik metrů od zdroje. Využitím druhého laseru jako „energetického rezervoáru“ je však možno dosah prodloužit až desetinásobně. Kromě technických problémů pak zbývají nejasnosti etické: vyvolání deště na jednom místě způsobí, že nebude pršet jinde.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907