Jak najít na zemi meteorit?

15.09.2018 - Michal Švanda

<p>Meteorit je na rozdíl od pozemských kamenů výrazně těžší a má ohlazené hrany. Černý kámen na snímku je meteorit <strong>Almahata Sitta</strong>, který v roce 2007 dopadl v severním Súdánu. Fragment má v průměru asi 4 centimetry.</p>

Meteorit je na rozdíl od pozemských kamenů výrazně těžší a má ohlazené hrany. Černý kámen na snímku je meteorit Almahata Sitta, který v roce 2007 dopadl v severním Súdánu. Fragment má v průměru asi 4 centimetry.


Reklama

Jako meteorit označujeme zbytek po jasném meteoru (světelném atmosférickém jevu), který přežije průlet atmosférou a dopadne až na Zemi. V pravém slova smyslu se tedy jedná o „kámen z vesmíru“. Jeho prapůvodcem je nejčastěji úlomek (meteoroid) některé z planetek, jichž se v naší soustavě nachází nepočítaně. Objekt čelí v zemském ovzduší doslova pekelným podmínkám: Třením při vysoké rychlosti se jeho povrch prudce ohřívá a odpařuje, a drtivá většina těles proto průlet nepřežije. 

TIP: Usmrtil indického řidiče skutečně meteorit? Bylo by to nejspíš poprvé v historii

Poznat meteorit však není snadné: V důsledku tavení je hladký, tmavý a sklovitý, a připomíná strusku z vysokých pecí. Bezprostředně po pádu je horký, postupně ovšem chladne. Definitivně lze o vesmírném původu kamene rozhodnout až na základě mineralogické analýzy v laboratoři. Jiným způsobem meteorit bezpečně nepozná ani odborník, natož náhodný nálezce. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907