Při letu na oběžnou dráhu postačí družici nebo kosmické lodi první kosmická rychlost (v1=7,9 km/s), při letu k Měsíci nebo planetám pak druhá kosmická rychlost (v2=11,2 km/s). Pokud však chceme opustit Sluneční soustavu, musíme letět ještě rychleji.
Udělíme-li sondě vyšší rychlost než v2 ve směru pohybu Země kolem Slunce, dostane se na eliptickou dráhu s afelem za orbitou naší planety a s perihelem ve vzdálenosti Země od Slunce. Čím vyšší přitom bude startovní rychlost tělesa, tím dále za zemskou drahou se bude nacházet afel jeho dráhy. (Perihel představuje bod, kde je sonda Slunci nejblíže, v případě afelu platí opak.)
Například pro let k Marsu je třeba startovat rychlostí zhruba 11,6 km/s, k Jupiteru 14,2 km/s a k Plutu 16,3 km/s. Při rychlosti přibližně 16,7 km/s (60 120 km/h) – což je třetí kosmická rychlost v3 – překoná těleso gravitační působení Slunce a navždy opustí náš solární systém.
Dosud nejvyšší rychlostí (16,26 km/s, tj. 58 536 km/h) byla vypuštěna sonda New Horizons, jejímž úkolem je proletět v roce 2015 kolem trpasličí planety Pluto. Přestože jí nebyla při startu udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako sondy Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny byly totiž urychleny právě při průletu kolem obřích planet.
Tajemství vesmíru 4/2014
ZajímavostiMezi hlavní úkoly nindžů patřilo pronikat v přestrojení za nepřátelské linie a vynášet informace či zabíjet.
PřírodaDospělá kareta obecná (Caretta caretta) dorůstá bezmála jednoho metru a běžně váží více než sto kilogramů.
HistorieMládí prožila v radovánkách a nicnedělání
VesmírPovrch měsíce Europa
VědaTradice velí, že muž zajišťuje financování domácnosti. Jinak to pro muže bývá stresující.
