Při letu na oběžnou dráhu postačí družici nebo kosmické lodi první kosmická rychlost (v1=7,9 km/s), při letu k Měsíci nebo planetám pak druhá kosmická rychlost (v2=11,2 km/s). Pokud však chceme opustit Sluneční soustavu, musíme letět ještě rychleji.
Udělíme-li sondě vyšší rychlost než v2 ve směru pohybu Země kolem Slunce, dostane se na eliptickou dráhu s afelem za orbitou naší planety a s perihelem ve vzdálenosti Země od Slunce. Čím vyšší přitom bude startovní rychlost tělesa, tím dále za zemskou drahou se bude nacházet afel jeho dráhy. (Perihel představuje bod, kde je sonda Slunci nejblíže, v případě afelu platí opak.)
Například pro let k Marsu je třeba startovat rychlostí zhruba 11,6 km/s, k Jupiteru 14,2 km/s a k Plutu 16,3 km/s. Při rychlosti přibližně 16,7 km/s (60 120 km/h) – což je třetí kosmická rychlost v3 – překoná těleso gravitační působení Slunce a navždy opustí náš solární systém.
Dosud nejvyšší rychlostí (16,26 km/s, tj. 58 536 km/h) byla vypuštěna sonda New Horizons, jejímž úkolem je proletět v roce 2015 kolem trpasličí planety Pluto. Přestože jí nebyla při startu udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako sondy Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny byly totiž urychleny právě při průletu kolem obřích planet.
Tajemství vesmíru 4/2014
ZajímavostiOpevněný palác Amer sloužil v letech 1592–1728 jako sídlo vládnoucích mahárádžů.
VědaObjímání v experimentu. Vlevo objetí křížem
PřírodaModropláštníci nádherní (Malurus cyaneus) zpívají svým nevylíhlým zárodkům zvláštní signál, který je obranou proti hnízdnímu parazitizmu kukačky bronzové (Chalcites basalis).
VesmírJedna z dávných galaxií, objevených v rádiové oblasti
HistorieMalba Konstantina Flavického z roku 1864 zachycující legendu, kdy jako uvězněná podvodnice utonula při záplavách v roce 1777. Ve skutečnosti však zemřela již roku 1775.
