Reklama


Jak se rodí med: Tajemství sladké pochoutky

06.08.2015 - redakce 100+1

Snad jen uvnitř letové věže to „šlape“ přesněji než ve včelím úlu. Včelí „jednosměrný letecký provoz“ tam přijímá přímé spoje, které přivážejí nektar, pyl a vodu. Z nich pak vzniká poměrně složitým procesem oblíbená pochoutka


Reklama

Energeticky bohatý med je pro včely životně důležitý – ročně ho v každém větším úlu vyrobí i spotřebují řádově několik set kilogramů. Sbírají a vyrábějí jej v letní sezóně a vytvářejí si tak zásoby na zimu, bez nichž by nepřežily.

Dokonalá spolupráce

Med může vzniknout z nektaru, tedy z nasbíraných sladkých šťáv z rostlin, anebo z medovice, sladkých výměšků hmyzu, sesbíraných ze stromů. Včely jej vyrábějí a ukládají v plástvích, což jsou velké voskové plochy s šestihrannými buňkami, kde pilný hmyz zároveň i žije. Proces výroby medu však rozhodně nepatří k jednoduchým. Včely-létavky nejprve přinášejí ve svém medném váčku do úlu asi 40 mg nasbírané sladiny. Každá létavka přitom přesně ví, kam má v úlu zamířit. Z volátka umístěného v zadní části zadečku pak předávají sladký balíček úlovým včelám.

Máváním k rychlejšímu odpařování

Ty ještě poměrně řídkou tekutinu, jejíž 60–70 % tvoří voda, z níž nasají sosákem a několikrát spolknou a vyvrhnou. Předají se tak důležité enzymy i aminokyseliny a zároveň se odpaří voda. Odvádění vlhkosti napomáhá i další včelí trik – včely sedí nad medem a mávají křídly, čímž vytvářejí průvan. Odpařování vody je totiž velmi významné – zabraňuje šíření nežádoucích organizmů.

TIP: Vynálezce včelího úlu získal za pár dnů 4 miliony dolarů

Dostatečně zahuštěnou tekutinu pak hmyz ukládá do buněk, a když pak její obsah vody klesne na přibližně 18 %, výsledek své práce „zavíčkují“ a uskladní. Na tuto chvíli čekají všichni včelaři – část plástů z úlu odeberou a získají tak sladkou dobrotu.

„Stužkující“ pochutina

Vrchol sezóny čeká české včely až v polovině prázdnin. Už v červnu ale některé pláty váží přes dvě kila. Pláty s odříznutými voskovými víčky se nechávají deset minut v odstředivce – jakési medové centrifuze, díky níž se med z pláství vystříká na stěny sudu a pak nateče do připravených nádob. Na konci téhle „jízdy“ prochází dvojitým sítem a dalších 14 dnů se čeká, než na povrch vyplavou nečistoty. Ve sklenicích pak od včelařů putuje k nám. Kvalitní med poznáme tak, že když se v uzavřené sklenici otočí, vzduchová bublina jím stoupá jen velmi pomalu. A když se ze sklenice přelévá, nesmí téct jako voda, ale měl by takzvaně „stužkovat“.

„Když budu pokládat hedvábnou stužku shora dolů na stůl, bude se pěkně skládat. A jestliže to stejné dělá i tekoucí med, tak to znamená, že procento vody, které obsahuje, je odpovídající. Že jde o med skutečně kvalitní,“ dodává Luděk Sojka, předseda Českého svazu včelařů.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907