Jak se rodí med: Tajemství sladké pochoutky

06.08.2015 - redakce 100+1

Snad jen uvnitř letové věže to „šlape“ přesněji než ve včelím úlu. Včelí „jednosměrný letecký provoz“ tam přijímá přímé spoje, které přivážejí nektar, pyl a vodu. Z nich pak vzniká poměrně složitým procesem oblíbená pochoutka


Reklama

Energeticky bohatý med je pro včely životně důležitý – ročně ho v každém větším úlu vyrobí i spotřebují řádově několik set kilogramů. Sbírají a vyrábějí jej v letní sezóně a vytvářejí si tak zásoby na zimu, bez nichž by nepřežily.

Dokonalá spolupráce

Med může vzniknout z nektaru, tedy z nasbíraných sladkých šťáv z rostlin, anebo z medovice, sladkých výměšků hmyzu, sesbíraných ze stromů. Včely jej vyrábějí a ukládají v plástvích, což jsou velké voskové plochy s šestihrannými buňkami, kde pilný hmyz zároveň i žije. Proces výroby medu však rozhodně nepatří k jednoduchým. Včely-létavky nejprve přinášejí ve svém medném váčku do úlu asi 40 mg nasbírané sladiny. Každá létavka přitom přesně ví, kam má v úlu zamířit. Z volátka umístěného v zadní části zadečku pak předávají sladký balíček úlovým včelám.

Máváním k rychlejšímu odpařování

Ty ještě poměrně řídkou tekutinu, jejíž 60–70 % tvoří voda, z níž nasají sosákem a několikrát spolknou a vyvrhnou. Předají se tak důležité enzymy i aminokyseliny a zároveň se odpaří voda. Odvádění vlhkosti napomáhá i další včelí trik – včely sedí nad medem a mávají křídly, čímž vytvářejí průvan. Odpařování vody je totiž velmi významné – zabraňuje šíření nežádoucích organizmů.

TIP: Vynálezce včelího úlu získal za pár dnů 4 miliony dolarů

Dostatečně zahuštěnou tekutinu pak hmyz ukládá do buněk, a když pak její obsah vody klesne na přibližně 18 %, výsledek své práce „zavíčkují“ a uskladní. Na tuto chvíli čekají všichni včelaři – část plástů z úlu odeberou a získají tak sladkou dobrotu.

„Stužkující“ pochutina

Vrchol sezóny čeká české včely až v polovině prázdnin. Už v červnu ale některé pláty váží přes dvě kila. Pláty s odříznutými voskovými víčky se nechávají deset minut v odstředivce – jakési medové centrifuze, díky níž se med z pláství vystříká na stěny sudu a pak nateče do připravených nádob. Na konci téhle „jízdy“ prochází dvojitým sítem a dalších 14 dnů se čeká, než na povrch vyplavou nečistoty. Ve sklenicích pak od včelařů putuje k nám. Kvalitní med poznáme tak, že když se v uzavřené sklenici otočí, vzduchová bublina jím stoupá jen velmi pomalu. A když se ze sklenice přelévá, nesmí téct jako voda, ale měl by takzvaně „stužkovat“.

„Když budu pokládat hedvábnou stužku shora dolů na stůl, bude se pěkně skládat. A jestliže to stejné dělá i tekoucí med, tak to znamená, že procento vody, které obsahuje, je odpovídající. Že jde o med skutečně kvalitní,“ dodává Luděk Sojka, předseda Českého svazu včelařů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Postavena z ropy 

Dubaj | rozloha: 35 km² | Spojené arabské emiráty
populace 1950: 21 000 obyvatel | populace 2020: 2 921 000 obyvatel

Historie Dubaje sahá do 18. století, kdy šlo o drobnou rybářskou osadu. Poloha na břehu Perského zálivu z ní však časem udělala vyhledávaný přístav a místo, kde se obchodovalo mimo jiné se zlatem. Ani v roce 1950 však Dubaj ještě zdaleka nepřipomínala dnešní metropoli – žilo tam pouhých 21 tisíc lidí. O 16 let později se nicméně v teritoriálních vodách města podařilo objevit ropu a vypukl boom: Jen mezi léty 1968 a 1975 se tamní populace rozrostla o 300 % a trend se nezastavoval. Na přelomu milénia tak již Dubajští osídlovali také uměle vytvořené ostrovy. 

Zajímavosti
Vesmír

Vykopávky na místě bývalého Ripley/Choate House v kampusu Dartmouth College.

Věda

Kramářské písně líčily krvavé mordy i příběhy o děsivých netvorech.

Historie

Tento poškozený de Havilland Sea Venom od Royal Navy právě přistál na palubě HMS Eagle.

Válka

Vzducholoď LZ-129 představovala mistrovské dílo německých konstruktérů. Kolos, poháněný čtyřmi dieslovými motory, dokázal letět rychlostí až 135 km/h.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907