Ukřižovaný Kanaďan 1915: Jak se rodí nenávist

Vlády znesvářených zemí dobře věděly, že vhodnou motivaci vojáků i vlastního veřejného mínění k velkým obětem v boji poskytne nejen vybičovaná pozitivní propaganda, zdůrazňující slávu a historii vlastní země, spojovaná navíc s iluzí „spravedlnosti a oprávněnosti“ vedení války. Do manipulace se širokou veřejností proto politici i armádní generalita zapojili rovněž mnohem špinavější formu manipulace, apelující na nejnižší lidské pudy.

Srdce váhavců měly účinně zasáhnout „zaručené“ historky o neslýchané krutosti nepřítele, jejichž skutečnou pravdivostí se tehdy nikdo příliš nezabýval. V této atmosféře se zrodil i následující příběh, posilující ve vojácích Dohody odhodlání porazit barbarského soupeře. Dosavadní bolestně reálné zprávy o německých masakrech belgických civilistů totiž přestávaly na bojující muže působit.

Ukřižovaný za pomoci bajonetů

Jednoho jarního dne roku 1915 pak údajně došlo k nálezu mrtvoly neznámého vojáka, jehož ze světa nesprovodily nepřítelovy kulky, ale starověký způsob popravy – ukřižování. Němci zmučený Kanaďan měl v Belgii sloužit v hodnosti vojína. K přibití nebohého muže v oblasti dlaní a šíje prý posloužily vrahům standardní bajonety pušek Mauser (Seitengewehr 98/05), tedy zbraně s poměrně širokou čepelí.

Příběh o nové německé zvůli se rychle šířil jak spojeneckými zákopy, tak dalekým zázemím. Skutečnou pravdu se ale nikdo ověřit nepokoušel – přes uveřejnění zprávy v nejčtenějších britských novinách nedošlo ani k žádnému ofi ciálnímu vyšetřování tohoto válečného zločinu, neznámá zůstávala také totožnost oběti. Legenda o ukřižovaném mohla začít žít vlastním životem; a tak čtyři dny po jejím skandálním zveřejnění poslal jeden z bojujících Kanaďanů své manželce dopis s tím, že ukřižovaných bylo celkem šest. Jestliže Kristův kříž nesl nápis o „židovském králi“, Kanaďané měli mít na tělech tabulky s nápisy: „Zůstaňte doma, v Kanadě.“ Jiný kanadský voják vzpomínal na šeptandou sdělený příběh o Kanaďanovi, přitlučeném v zákopu velkými hřeby na masivní prkna.

Děsivá scenérie měla ospravedlnit následně vydaný rozkaz, potvrzený kanadskými důstojníky: „Neberte žádné zajatce, postřílejte ty hajzly nebo je pobijte bodáky!“ Britští historikové dnes považují celou záležitost za jednoznačný propagandistický výmysl, ovšem ještě roku 1918 poskytla inspiraci britskému umělci Francisi Derwent Woodovi při tvorbě bronzového sousoší „Kanadská Golgota“ s ukřižovaným vojákem země javorového listu i škodolibě se smějícími Němci.