Jak se vraždí ministr: Atentát na ministra financí Aloise Rašína

10.01.2017 - Redakce Historie

V dopoledních hodinách 5. ledna 1923 se po Praze začala rychle šířit senzační informace o atentátu na ministra financí

Alois Rašín -<p>Řada lidí obviňovala Rašína ze zavinění špatné hospodářské situace</p>
Alois Rašín -

Řada lidí obviňovala Rašína ze zavinění špatné hospodářské situace


Reklama

Počátkem dvacátých let 20. století na tom mladá československá republika nebyla ekonomicky nejlépe. Opatření v oblasti finanční politiky, tvrdohlavě prosazovaná ministrem dr. Aloisem Rašínem, přinášela řadu problémů. Snižovaly se platy, rostla nezaměstnanost a Rašín se stával jakýmsi „hromosvodem“ všeobecné nespokojenosti.

Osudný 5. leden

Osudného 5. ledna 1923 Rašín oproti svému zvyku zaspal, takže jej v půl osmé ráno přišla vzbudit pokojská. Za půl hodiny přijel šofér s automobilem, kterým ministr jezdil do práce. Ze svého bytu v Žitné ulici č. 10 však vyšel až ve tři čtvrtě na devět. Pravděpodobně se ještě zastavil v kanceláři, poté sešel po schodech a prošel širokým tmavým průjezdem na ulici.Náhle však k němu přiskočil neznámý mladý muž a zhruba na vzdálenost pěti metrů vystřelil. Popošel blíž a ze dvou metrů vypálil další ránu, načež začal utíkat.

Nemohl se ale dostat daleko, protože střílel za bílého dne před očima mnoha svědků, kteří jej začali pronásledovat. Mladík doběhl do Příčné ulice a ukryl se ve sklepě domu č. 4. Když však viděl, že před domem stojí plno policistů i náhodných kolemjdoucích, došlo mu, že neunikne. Zvedl proto ruce a vyšel ze sklepa ven. „Pánové, nebojte se, já vám nic neudělám, já se vzdávám,“ vysoukal ze sebe třesoucím hlasem. Policisté pak na místě zajistili útočníkovu pistoli a odvezli ho na komisařství v Salmovské ulici.  

Co bude s Rašínem? 

Těžce zraněný ministr klesl po výstřelech do náruče svého syna Ladislava a byl odnesen zpět do bytu. Druhý výstřel lehce zranil řidiče Felixe Plunera, který ministrovi přidržoval dvířka od auta. Po prvotním ošetření doma pak převezli Rašína v bezvědomí do sanatoria v Podolí. Lékaři zde zjistili, že stav prominentního pacienta je kritický.

Zdravotní stav těžce zraněného Rašína se postupně stále zhoršoval. V únoru se objevila infekce mozkomíšního moku, k tomu u nemocného propukly záněty plic a bakteriální sepse. Lékaři mohli jen bezmocně přihlížet, protože v té době ještě neexistovala antibiotika a natolik vážně zraněnému člověku nedokázali pomoci. Ráno 18. února ještě popřál Rašín všem dobré ráno a ve tři čtvrtě na jednu zemřel.

Útočník

Po zatčení atentátníka se policisté ihned pustili do vyšetřování. Brzy zjistili, že jde o jistého Josefa Šoupala, narozeného 11. března 1903 v Německém Brodě. Pocházel z chudé rodiny žijící v dělnické čtvrti Kokořín. Šoupal se cítil být mužem činu. K rozhodnutí provést atentát na Rašína dospěl proto, že ministr reprezentoval „kapitalismus rdousící tisíce mých bratří“. Dne 14. října 1922 si v Plzni koupil za 293 korun německou pistoli Walther ráže 6,35 milimetrů s 25 náboji.

Proces s vrahem Šoupalem začal 4. července 1923 před šestičlenným senátem Státního soudu v Praze. Za vraždu se sice ukládal trest smrti, ale atentátníkovi nebylo v době činu ještě dvacet let, takže jej podle zákona dostat nemohl. Při své výpovědi poněkud nelogicky prohlásil, že se necítí vinen, protože nechtěl ministra zabít, ale jen zastrašit. Soud však tyto nesmyslné řeči nebral na vědomí a poslal atentátníka za zločin úkladné vraždy na 18 let za mříže. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 8/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedia, www.bibliothecaeconomica.cz, Luděk Kovář, Wikimedia Commons, kniha J. Šetřilové

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Hackeři ovládají mnoho důmyslných způsobů, jak se dostat k vašim citlivým údajům.

Zajímavosti

Do největší floridské zoo zavítala tento týden veterinární zubařka Jamie Berningová. Do jejího zubařského křesla zde během tří dnů usedla (či spíše ulehla) pestrá směsice zvířecích obyvatel. Doktorka Berningová se zde v rámci „týdne zubů“ podívala na zoubek gorilímu samci, lvici, šimpanzovi, tapírovi, vydře nebo třeba hrabáči kapskému.

Revue

S velkými pelagornitidy se další ptáci Antarktidy období eocénu nemohli vůbec měřit

Věda

Tato kreveta harlekýn by podle některý zoologové měla být samostatným druhem Hymenocera elegans, který je jasně rozlišitelný podle modrých okrajů skvrn.

Příroda

Cesta mezihvězdného poutníka Sluneční soustavou.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907