Jak se zrodila nádherná Krabí mlhovina? Výbuchem supernovy

29.09.2014 - František Martinek

Krabí mlhovina byla prvním astronomickým objektem, který byl rozpoznán jako pozůstatek supernovy. Je známa už téměř celé tisíciletí


Reklama

Asi nejznámější pozorovanou supernovou byla exploze hvězdy v souhvězdí Býka zachycená čínskými hvězdáři v roce 1054. V době výbuchu byla šestkrát jasnější než Venuše a na denní obloze zářila třiadvaceti dní. Na noční obloze pak byla pouhým okem viditelná ještě zhruba rok.

Podle dostupných záznamů tuto supernovu dalších téměř sedm set let nikdo nepozoroval. Teprve po vynalezení dalekohledu ji v roce 1731 objevil amatérský astronom John Bevis. Nezávisle ji 28. srpna 1758 znovuobjevil francouzský hvězdář Charles Messier. Dostala po něm název Messier 1 (zkráceně M1) a v roce 1844 byla pojmenována Krabí mlhovina na základě kresby lorda Rosse, na které připomínala nohy tohoto korýše. Od Země je vzdálena 6 500 světelných roků a její rozměr činí jedenáct světelných let, přičemž se stále zvětšuje rychlostí 1 500 km/s.

Pomocí radioteleskopu observatoře v Arecibu, který má průměr antény 305 m, zaznamenali astronomové 9. listopadu 1968 pravidelně pulzující rádiové záření přicházející z Krabí mlhoviny. Později se ukázalo, že jeho zdrojem je neutronová hvězda (tzv. pulzar) v nitru M1, jež rotuje rychlostí třicet otočení za sekundu. Průměr této hvězdy dosahuje pouhých 30 km, ovšem její hmotnost přesahuje hmotnost Slunce. Energie vyzařovaná tímto pulzarem je stotisíckrát větší než energie vyzařovaná naší hvězdou.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 3/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Používání nástrojů se stalo jedním z hnacích motorů rozvoje mozku. Rod Homo se naučil kontrolovat oheň možná už před 1,5 milionu let.

Zajímavosti
Vesmír

Marilyn Monroe s generálním prokurátorem USA Robertem F. Kennedym a prezidentem Johnem F. Kennedym na oslavě narozenin.

Historie
Zajímavosti

Anhinga africká (Anhinga rufa) žije v subsaharské Africe. Přezdívá se jí „hadí pták“, což neodráží potravní specializaci, ale dojem, který budí při lovu. Loví totiž tak, že má tělo zcela ponořené pod vodou a nad vodní hladinu ční pouze hlava a krk. Dlouhý krk, navíc zrcadlený ve vodní hladině, budí dojem hada. Anhingy mají na jídelníčku i vodní hady, ale jejich potravu tvoří převážně ryby, obojživelníci, vodní hmyz, korýši a měkkýši. 

Příroda

Mnozí připisují mizení letadel a lodí v bermudském trojúhelníku nadpřirozenu či mimozemšťanům.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907