Jak spí zvířata: Někdo za letu, někdo hlavou dolů

06.06.2013 - Jaroslav Petr

V rozporu s obvyklou představou nespí většina ptáků na hnízdě. Ukládají se ke spánku ve větvích stromů či keřů. Prsty sevřou větev a šlachy se jim zaháknou za zvláštní výběžky, takže sevření prstů neuvolní, i když pták povolí příslušné svaly. A zajímavé polohy najdeme i u jiných zvířat

<p>Původní vězni držení v Suomenlinně měli za úkol zrenovovat stejnojmennou námořní pevnost</p>

Původní vězni držení v Suomenlinně měli za úkol zrenovovat stejnojmennou námořní pevnost


Reklama

Hlavu si ptáci většinou schovávají pod křídlo, ale tučňáci mají křídla tak malá, že si pod ně strkají aspoň zobák. Australským kasuárům křídla chybí úplně, a tak uložení hlavy pod křídlo alespoň předstírají. Někteří ptáci, například datlové, si stavějí zvláštní hnízda, která pak používají výhradně ke spaní. Opeřenci žijící v bezlesých oblastech (například v tundře nebo v polopoušti) spí na zemi. Rorýsi vyletí na noc do výšky až tří kilometrů a tam pak tráví noc spánkem za letu. Nejsou jediní. V letu dokáže spát i jiřička obecná a někteří rybáci. Skutečným výstředníkem je malý papoušek netopýří – spí zavěšený za jednu nohu hlavou dolů.

U některých zvířat najdeme obdobu lidské postele. Sloni ukládají ve spánku hlavu na „polštář“ z nahrabané vegetace. Vlci a lišky si podkládají pod hlavu huňatou oháňku. Mravenečník využívá ocas s dlouhými chlupy jako přikrývku. Divoké prase si z rostlin připravuje celé lože. Šimpanzi si na každou noc staví ve větvích nové hnízdo vystlané listím a někdy se listím i přikrývají. Mistry v přípravě ložnice jsou jihoameričtí listonosové. Tito netopýrům podobní savci nakoušou velký palmový list tak, že se zlomí a vytvoří stříšku chránící listonosa před deštěm.

Roztodivné jsou i polohy, v jakých zvířata spí. Netopýři spí zavěšení hlavou dolů. Podobně spí na větvi v závěsu za všechny čtyři končetiny i lenochod. Pumy nebo levharti uléhají do koruny stromu na vodorovnou větev. Nohy jim přitom volně visí dolů. Psovité šelmy či medvědi spí podobně jako lidé – obracejí se na bok, na břicho i na záda. Jednu z nejkrkolomnějších pozic pro spánek zaujímá žirafa. Uléhá na zem s nohama pod sebou, krk má přitom buď vztyčený, nebo jej prohne dozadu v elegantním oblouku a hlavu si opře o zadek. Africké poloopice komby zase spí se stočenýma ušima. Mají jimi zakryté zvukovody, aby měly jistotu, že je nebude nic rušit.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907