Jak spí zvířata: Někdo za letu, někdo hlavou dolů

06.06.2013 - Jaroslav Petr

V rozporu s obvyklou představou nespí většina ptáků na hnízdě. Ukládají se ke spánku ve větvích stromů či keřů. Prsty sevřou větev a šlachy se jim zaháknou za zvláštní výběžky, takže sevření prstů neuvolní, i když pták povolí příslušné svaly. A zajímavé polohy najdeme i u jiných zvířat

<p>Původní vězni držení v Suomenlinně měli za úkol zrenovovat stejnojmennou námořní pevnost</p>

Původní vězni držení v Suomenlinně měli za úkol zrenovovat stejnojmennou námořní pevnost


Reklama

Hlavu si ptáci většinou schovávají pod křídlo, ale tučňáci mají křídla tak malá, že si pod ně strkají aspoň zobák. Australským kasuárům křídla chybí úplně, a tak uložení hlavy pod křídlo alespoň předstírají. Někteří ptáci, například datlové, si stavějí zvláštní hnízda, která pak používají výhradně ke spaní. Opeřenci žijící v bezlesých oblastech (například v tundře nebo v polopoušti) spí na zemi. Rorýsi vyletí na noc do výšky až tří kilometrů a tam pak tráví noc spánkem za letu. Nejsou jediní. V letu dokáže spát i jiřička obecná a někteří rybáci. Skutečným výstředníkem je malý papoušek netopýří – spí zavěšený za jednu nohu hlavou dolů.

U některých zvířat najdeme obdobu lidské postele. Sloni ukládají ve spánku hlavu na „polštář“ z nahrabané vegetace. Vlci a lišky si podkládají pod hlavu huňatou oháňku. Mravenečník využívá ocas s dlouhými chlupy jako přikrývku. Divoké prase si z rostlin připravuje celé lože. Šimpanzi si na každou noc staví ve větvích nové hnízdo vystlané listím a někdy se listím i přikrývají. Mistry v přípravě ložnice jsou jihoameričtí listonosové. Tito netopýrům podobní savci nakoušou velký palmový list tak, že se zlomí a vytvoří stříšku chránící listonosa před deštěm.

Roztodivné jsou i polohy, v jakých zvířata spí. Netopýři spí zavěšení hlavou dolů. Podobně spí na větvi v závěsu za všechny čtyři končetiny i lenochod. Pumy nebo levharti uléhají do koruny stromu na vodorovnou větev. Nohy jim přitom volně visí dolů. Psovité šelmy či medvědi spí podobně jako lidé – obracejí se na bok, na břicho i na záda. Jednu z nejkrkolomnějších pozic pro spánek zaujímá žirafa. Uléhá na zem s nohama pod sebou, krk má přitom buď vztyčený, nebo jej prohne dozadu v elegantním oblouku a hlavu si opře o zadek. Africké poloopice komby zase spí se stočenýma ušima. Mají jimi zakryté zvukovody, aby měly jistotu, že je nebude nic rušit.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Přestože USA vstoupily do války na jaře 1917, o rok později se jich ve Francii ještě nenacházelo mnoho

Válka

Rajský plyn byl populární už v 19. století

Věda

Rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.

Vesmír
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907