Otázka, jak Egypťané za času faraonů přemisťovali obrovské bloky hornin či sochy na velké vzdálenosti, nedávala spát vědcům mnoha oborů. Experiment fyziků, inspirovaný malbou z Djehutihotepovi hrobky, přináší odpověď
Djehutihotep byl mocný vládce, žijící v 19. století př. n. l. Známá je především jeho hrobka, na rozdíl od mnoha jiných v nekropoli Deir el-Bersha nezničená výbušninami používanými k odkryvům. A právě jedna z maleb na jejích stěnách byla inspirací pro tým fyziků pod vedením Daniela Bonna z Amsterodamské univerzity.
Malba znázorňuje – kromě množství dělníků zapřažených do lan – také postavu, která pod saně, na nichž je umístěna socha, leje vodu. „Egyptologové to považovali za očistný rituál a nenapadlo je, že by vysvětlení mohlo být prozaičtější,“ říká vědec. S kolegy vyrobil primitivní sáňky, zatížil je závažím a pak zkoušel jejich odpor při tažení na písku suchém a různě navlhčeném. „Byl jsem až překvapen, jak moc je možno přidáním vody tření zredukovat,“ popisuje Daniel Bonn. „Při správném množství bylo potřeba jen polovina mužů oproti suchému stavu.“
Důvodem jsou kapilární síly, působící mezi navlhčenými zrnky písku. S ideálním navlhčením je písek dvojnásobně tužší a stejně tak klesla síla, potřebná k tažení závaží. Před saněmi se totiž netvoří bariéra z nahrnutého písku. Rozhodně však neplatí, že čím víc vody, tím lépe sáně pojedou. „Poměr musel být přesně určen, z našich měření vyplynulo, že ideální je použít objem vody odpovídající asi 2-5 % objemu písku,“ vysvětluje vědec.
VědaInspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.
ZajímavostiTropické cyklóny dostávaly jména už před několika staletími. Bouře byly tehdy pojmenovávány podle míst, kde působily velké škody nebo podle svatých.
VesmírKoncept lunární motorky Tardigrade.
PřírodaVšemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty
VálkaU Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.
