Jak stavěli Egypťani pyramidy: Záhada rozluštěna?

09.05.2014 - Jan Miklín

Otázka, jak Egypťané za času faraonů přemisťovali obrovské bloky hornin či sochy na velké vzdálenosti, nedávala spát vědcům mnoha oborů. Experiment fyziků, inspirovaný malbou z Djehutihotepovi hrobky, přináší odpověď


Reklama

Djehutihotep byl mocný vládce, žijící v 19. století př. n. l. Známá je především jeho hrobka, na rozdíl od mnoha jiných v nekropoli Deir el-Bersha nezničená výbušninami používanými k odkryvům. A právě jedna z maleb na jejích stěnách byla inspirací pro tým fyziků pod vedením Daniela Bonna z Amsterodamské univerzity.

Přidej kapku vody

Malba znázorňuje – kromě množství dělníků zapřažených do lan – také postavu, která pod saně, na nichž je umístěna socha, leje vodu. „Egyptologové to považovali za očistný rituál a nenapadlo je, že by vysvětlení mohlo být prozaičtější,“ říká vědec. S kolegy vyrobil primitivní sáňky, zatížil je závažím a pak zkoušel jejich odpor při tažení na písku suchém a různě navlhčeném. „Byl jsem až překvapen, jak moc je možno přidáním vody tření zredukovat,“ popisuje Daniel Bonn. „Při správném množství bylo potřeba jen polovina mužů oproti suchému stavu.“

Důvodem jsou kapilární síly, působící mezi navlhčenými zrnky písku. S ideálním navlhčením je písek dvojnásobně tužší a stejně tak klesla síla, potřebná k tažení závaží. Před saněmi se totiž netvoří bariéra z nahrnutého písku. Rozhodně však neplatí, že čím víc vody, tím lépe sáně pojedou. „Poměr musel být přesně určen, z našich měření vyplynulo, že ideální je použít objem vody odpovídající asi 2-5 % objemu písku,“ vysvětluje vědec.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na každou nově přivezenou várku odpadu se okamžitě vrhají sběrači, kteří doufají, že budou mít ten den štěstí a najdou něco zajímavého. (foto: David Těšínský ©)

Zajímavosti
Historie

Eskortní torpédoborec USS Samuel B. Roberts (DE-413). (foto: Wikimedia Commons, U.S. NavyCC0)

Věda

Exploze hvězdy v souhvězdí Býka, zachycená čínskými hvězdáři v roce 1054, je zřejmě nejznámější pozorovanou supernovou. V době výbuchu byla šestkrát jasnější než Venuše a na denní obloze zářila třiadvaceti dní. (foto: NASA, ESA, Hubble, J. Hester, A. Loll (ASU)CC BY 4.0)

Vesmír

Křik Ashley Peldonové zazní například ve filmech Paranormal Activity, Free Guy nebo třeba Vřískot. (ilustrační foto: Unsplash, Hannah PopowskiCC0)

Revue

Meandry řeky Uvac připomínají bludiště a v některých místech se zatáčejí až o 270 stupňů.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907