Jak velká je Mléčná dráha?

07.02.2014 - Michal Švanda

Naše Galaxie -<p>Mléčná dráha je spirální galaxie s příčkou a je součástí Místní skupiny galaxií</p>
Naše Galaxie -

Mléčná dráha je spirální galaxie s příčkou a je součástí Místní skupiny galaxií


Reklama

Pojem Mléčná dráha má dva významy. Prvním je stříbřitý pás táhnoucí se hvězdnou oblohou, pohled na průřez naší Galaxií. Už Galileo Galilei poukázal na to, že Mléčná dráha je složena z velkého množství slabých, okem nerozlišitelných hvězd, které splývají do zdánlivě spojitého útvaru. V druhém významu se tento pojem často zobecňuje a jako Mléčnou dráhu (angl. Milky Way) označujeme naši mateřskou Galaxii. V tomto případě jde o druhého největšího člena Místní skupiny galaxií (větší je už jen galaxie v Andromedě).

Mléčná dráha je spirální galaxie s příčkou s průměrem disku kolem 92 000 světlených let (přibližně 9 × 1017 km) a tloušťkou disku jen asi 3 130 světelných let. Poměrem by se tedy disk naší Galaxie dal přirovnat ke zvětšenině kompaktního disku. V disku Galaxie se nacházejí především mladší hvězdy, otevřené hvězdokupy a mlhoviny. Galaktický disk je obklopen řídkým kulovým halem s průměrem přes 130 000 světlených let, v němž se nacházejí zejména staré hvězdy koncentrované v kulových hvězdokupách. Celková hmotnost Galaxie se odhaduje na 3–6 bilionů sluncí, přičemž na diskovou část připadá hmotnost pouhých 400 miliard sluncí.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 11/2012

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Nový bombardér B-21 Raider je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů. (foto: Air Force, CC0)

Zajímavosti

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907