Jak velké jsou trpasličí planety? Kolik jich známe?

29.05.2014 - Michal Švanda


Reklama

Mezinárodní astronomická unie zavedla deklarací přijatou v roce 2006 v Praze novou kategorii těles ve Sluneční soustavě, tzv. trpasličí planety. Jsou definovány jako tělesa na oběžné dráze Slunce, která jsou dostatečně hmotná, aby byl jejich (kulový) tvar určen hydrostatickou rovnováhou, avšak nemají na své dráze dominantní gravitační vliv, a sdílejí tedy prostor s dalšími tělesy. Do této kategorie bylo degradováno Pluto, podle dřívější definice planeta, a naopak povýšeny některé planetky, například Ceres.

Definici trpasličí planety odpovídá v současnosti pět těles, čtyři další jsou horkými kandidáty, přičemž celkově jich astronomové ve Sluneční soustavě očekávají na dvě stovky. Nejmenší z těchto těles by mohla mít průměr kolem 400 km, zatímco největší budou zřejmě dosahovat rozměrů Marsu.

Tip: Nová trpasličí planeta za drahou Neptunu. Po Sedně už druhá

Největší známou trpasličí planetou ve Sluneční soustavě je Eris s průměrem 2 326 km s odhadovanou hmotností o čtvrtinu větší než Pluto. Obíhá kolem Slunce po velmi výstředné dráze: v aféliu se vzdaluje téměř 98 astronomických jednotek (AU), zatímco v perihéliu prolétá jen 38 AU od naší hvězdy. Nejmenší je naopak Ceres s průměrem 975 km, nacházející se v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Za trpasličí planetu bychom mohli považovat i nové těleso objevené nedávno za drahou Neptunu. Stejně jako Sedna má výrazně eliptickou dráhu a průměr 450 km. To ji ale řadí spíše mezi planetky. Na definitivní zařazení si budeme ještě počkat, až o tělesu 2012 VP113 zjistíme více informací.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 5/2013

  • Zdroj fotografií: Thiery Lombry

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Analýza DNA téměř 800 pravěkých lidí ukázala, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací.

Zajímavosti

Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán.

Vesmír

Vlevo hlava jedné ze sfing Amenhotepa III., vpravo jedna z objevených soch bohyně války Sachmet.

Věda

Masaryk v Karlových Varech v roce 1931, jízda na koni patřila k jeho zálibám. Na prezidenta si stěžoval policejní ředitel Šlechta, že kluše při jízdě na koni přes koleje.

Historie

Stíhací letouny Sopwithy Camel připravené odstartovat k náletu na Tondern.

Válka

Motýl Greta oto žije ve Střední a Jižní Americe až po jižní oblasti Chile. Migruje však na velké vzdálenosti a byl pozorován až v Mexiku a Texasu.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907