Jak vybudovat základnu na Měsíci? Přece pomocí 3D tiskárny

07.11.2014 - Martin Reichman

Než přepravovat tuny stavebního materiálu na Měsíc je lépe využít místní zdroje. Se stavbou stálé základny na povrchu Měsíce by měly astronautům pomoci 3D tiskárny


Reklama

Vybudování stálé základny na Měsíci je složité v mnoha ohledech. Kromě problému s nízkou gravitací, chybějící atmosférou a velkými teplotními rozdíly jde především o vhodný materiál. Dopravit na Měsíc materiál ke stavbě základny je zatím neúměrně drahé.

Základnu si vytiskneme

Přestože oficiálně neexistují žádné konkrétní plány kolonizace Měsíce, vědci z NASA i ESA se touto problematikou intenzivně zabývají. Stále důležitější roli přitom v úvahách vědců hraje 3D tisk. Místo mnoha tun materiálu by stačilo na Měsíc dopravit 3D tiskárnu, která by dokázala pracovat s místními surovinami. Že je to možné, ukázal pokus italských vědců, kteří k 3D tisku použili materiál nalezený uvnitř sopky. Ten má údajně z 99,8% stejné složení jako měsíční prach.

Poslední studie ESA ukazují, že k postavení obyvatelné základny by bylo možné použít nafukovací konstrukce, následně přikryté stavebními bloky vytvořenými právě pomocí 3D tisku. Odhady naznačují, že dostatečně pevný materiál by bylo možné vytvořit v poměru 90% měsíčního prachu a 10% pozemských pojiv. Ve hře je i varianta počítající s využitím slunečního záření k roztavení měsíčního regolitu.

Místo pro základnu: kráter Shackleton

Neméně důležitý je i výběr místa pro základnu. Vědci proto vytipovali lokalitu při okraji kráteru Shackleton nacházející se blízko jižního pólu. Toto místo by vzhledem k Měsíční rotaci mohlo nabízet nejlepší podmínky s ohledem na rozdíl teplot mezi dnem a nocí. Pro kráter hovoří i fakt, že se na jeho okraji nachází římsa, která se svými rozměry a tvarem skvěle hodí jako přistávací plocha.

Přes všechny studie a teoretické výpočty ale zůstává stálá základna na Měsíci stále jen projektem na rýsovacích prknech. Rychlý vývoj v zejména v oblasti využití 3D tisku ale dává tušit, že tomu tak nemusí být na dlouho.

  • Zdroj textu:

    esa.int

  • Zdroj fotografií: ESA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907