Zbarvená sklovina bobřích hlodáků obsahuje železo. Díky němu je velmi tvrdá a odolná vůči kyselinám, což bobři se svým životním stylem jistě oceňují
Kdo kdy viděl bobra v akci, tak nemá sebemenší pochyby o tom, co dovedou jejich úctyhodné zuby. Bobři si přitom ale nečistí zuby kartáčkem, nepoužívají zubní pastu a nepijí fluoridovanou vodu. Podle badatelů americké Northwestern University je tajemství úspěchu bobřích hlodáků skryto v jejich charakteristicky zbarvené sklovině.
Sklovina výrazných bobřích hlodáků totiž obsahuje železo a právě díky němu je tvrdší a také odolnější vůči kyselinám, než například naše lidská sklovina. Zubní sklovinu, která je nejtvrdší tkání v těle obratlovců, tvoří naprostou většinou anorganický materiál z vrstev uspořádaných nanodrátků hydroxyapatitu, minerálu obsahujícího vápník a fosfor. Derk Joester a jeho kolegové zjistili, že beztvarý materiál obklopující nanodrátky hydroxyapatitu, v němž je za normálních okolností hořčík, ve sklovině bobrů ještě navíc obsahuje minerály bohaté na železo. Železo poskytuje zubům bobrů nezbytnou odolnost.
Joester a spol. experimentovali se zubní sklovinou bobrů a také králíků, myší a potkanů. Sklovina je přitom velice tvrdá, kompaktní a vůbec není snadné ji zkoumat. Vědci použili pokročilé zobrazovací metody a s vypětím všech sil zmapovali strukturu skloviny atom po atomu. Použití hlodavců je na první pohled poněkud odtažité, ale hlodavci nám jsou v rámci savců vcelku příbuzní a jejich sklovina je té naší docela podobná. Výzkum zubní skloviny hlodáků bobrů velmi pozorně sledují zubaři a výrobci ústní hygieny. Nebylo by špatné mít podobně skvělé zuby na hryzání, jako mají bobři.
Northwestern University, Science 347: 746-750
ZajímavostiMamuti a koně
Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 letZřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.
VálkaPřestože USA vstoupily do války na jaře 1917, o rok později se jich ve Francii ještě nenacházelo mnoho
VědaRajský plyn byl populární už v 19. století
VesmírRádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.
Zajímavosti
