Zbarvená sklovina bobřích hlodáků obsahuje železo. Díky němu je velmi tvrdá a odolná vůči kyselinám, což bobři se svým životním stylem jistě oceňují
Kdo kdy viděl bobra v akci, tak nemá sebemenší pochyby o tom, co dovedou jejich úctyhodné zuby. Bobři si přitom ale nečistí zuby kartáčkem, nepoužívají zubní pastu a nepijí fluoridovanou vodu. Podle badatelů americké Northwestern University je tajemství úspěchu bobřích hlodáků skryto v jejich charakteristicky zbarvené sklovině.
Sklovina výrazných bobřích hlodáků totiž obsahuje železo a právě díky němu je tvrdší a také odolnější vůči kyselinám, než například naše lidská sklovina. Zubní sklovinu, která je nejtvrdší tkání v těle obratlovců, tvoří naprostou většinou anorganický materiál z vrstev uspořádaných nanodrátků hydroxyapatitu, minerálu obsahujícího vápník a fosfor. Derk Joester a jeho kolegové zjistili, že beztvarý materiál obklopující nanodrátky hydroxyapatitu, v němž je za normálních okolností hořčík, ve sklovině bobrů ještě navíc obsahuje minerály bohaté na železo. Železo poskytuje zubům bobrů nezbytnou odolnost.
Joester a spol. experimentovali se zubní sklovinou bobrů a také králíků, myší a potkanů. Sklovina je přitom velice tvrdá, kompaktní a vůbec není snadné ji zkoumat. Vědci použili pokročilé zobrazovací metody a s vypětím všech sil zmapovali strukturu skloviny atom po atomu. Použití hlodavců je na první pohled poněkud odtažité, ale hlodavci nám jsou v rámci savců vcelku příbuzní a jejich sklovina je té naší docela podobná. Výzkum zubní skloviny hlodáků bobrů velmi pozorně sledují zubaři a výrobci ústní hygieny. Nebylo by špatné mít podobně skvělé zuby na hryzání, jako mají bobři.
Northwestern University, Science 347: 746-750
VědaPohled na soptící tonžský vulkán, který v roce 2015 vytvořil dnes již neexistující ostrov Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. (foto: Profimedia)
HistorieJen kousek od Café Museum je slavný Naschmarkt – právě tady se každou sobotu dopoledne koná velký bleší trh. (ilustrace: Wikimedia Commons, Carl Moll, CC0)