Jak vyrobit laciné fotovoltaické články? Zkuste korýše

19.02.2015 - Stanislav Mihulka

Vědci navrhují vyrábět fotovoltaické články nikoliv ze vzácných kovů, ale z běžně dostupného organického materiálu


Reklama

Při výrobě fotovoltaických článků s nanotechnologiemi se často používají vzácné kovy, jako je třeba ruthenium. Nebylo by ale od věci vyrábět je z něčeho lacinějšího, například organického materiálu, i když to není úplně nový nápad. Organické fotovoltaické články zatím nejsou příliš výkonné. Kdyby ale vývojáři jejich výkon zlepšili, mohly by se objevit ve spoustě zajímavých aplikací, od ohebných nabíječek pro elektroniku, které by byly součástí oblečení, až po průhledné fotovoltaické folie na okna.

Vědci britské Queen Mary University of London proto vyvinuli postup, s nímž je možné vytvořit uhlíkové kvantové tečky, nesmírně malé struktury s výraznými kvantovými vlastnostmi, z naprosto běžných a a hlavně levných organických látek. Vlastně jsou z odpadu. Jde o polysacharidy chitin a chitosan, které jsou hojně obsažené v krunýřích korýšů. Takto vytvořenými uhlíkovými kvantovými tečkami potáhli standardní nanotyčinky z oxidu zinku a fotovoltaické články byly hotové.

Podle spokojených badatelů se v organických odpadech ukrývají fantastické věci. Jde jen o to vymyslet, jak je dostat ven. Kromě odpadu z korýšů je zajímá například biomasa řas, ze které vyvíjejí superkapacitory, tedy kondenzátory s elektrickou dvojvrstvou, pro spotřební elektroniku.

  • Zdroj textu:

    Queen Mary University of London, Angewandte Chemie International Edition

  • Zdroj fotografií: NOAA, Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Čínské prasečí farmy jsou bohatým zdrojem chřipkových virů.

Věda

Ve viditelném světle

Na takovýto vzhled M31 jsme zvyklí od dob větších pozemních dalekohledů. Hvězdný ostrov v Andromedě dělí od Země asi 2,5 milionu světelných roků a jeho průměr astronomové určili na 230 tisíc světelných let. Jedná se o spirální galaxii, která je vůči našemu pohledu částečně skloněná. Její hmotnost se pohybuje v rozpětí 300–400 miliard hmotností Slunce (nepočítaje temnou hmotu). M31 a Mléčná dráha představují dva největší objekty v Místní skupině. Navzájem se k sobě přibližují a zhruba za čtyři miliardy roků postupně splynou v jednu velkou eliptickou galaxii.

Vesmír

Pes ušatý je v angličtině pojmenován „Bat-eared fox“, tedy „liška s netopýříma ušima“. Sluch této psovité šelmy je skutečně mimořádný.

Příroda
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907