Elektřina vyrobená paúhořem elektrickým by dokázala uvést do chodu trolejbus nebo omráčit koně. Paúhoř ale není agresivní. Pozoruhodné elektrické výboje mu jen umožňují naplnit základní potřeby
Paúhoř elektrický (Electrophorus electricus) žije v jihoamerických řekách a bažinách a dorůstá délky až 2,5 m. Čtyři pětiny jeho těla představují tři párové elektrické orgány, tvořené zvláštními buňkami – tzv. elektrocyty. Tisíce těchto buněk jsou uspořádány za sebou a propojeny do jednotlivých řad. Paúhoř tak dokáže vytvořit elektrické napětí o síle přes 600 V a proud kolem 1 A. Silný výboj vyšle živočich ve chvíli, kdy potřebuje omráčit či zabít vyhlédnutou kořist, případně se bránit.
Slabší, přibližně 10V výboj vytváří orgán zvaný Sachsův svazek, a to kvůli elektrolokaci. Pomocí slabšího elektrického pole vyhledává ryba ve svém okolí nejen kořist, ale také příslušníky vlastního druhu, s nimiž může komunikovat. Malý elektrický impulz, vyslaný kvůli orientaci a dorozumívání, zachycují speciální elektrické senzory, pokrývající celé tělo ryby.
Zvířeti samotnému však neublíží ani mohutné výboje: jednak jej chrání silná kůže, fungující jako izolant, a kromě toho jsou elektrocyty na jeho těle rozmístěny v již zmíněných řadách, přičemž každá generuje jen nízké napětí. Pokud má ovšem paúhoř poraněnou kůži, může jej vlastní výboj vážně ohrozit.
100+1 zahraniční zajímavost 10/14
HistorieHod oštěpem se poprvé objevil na olympijských hrách v roce 708 př. n. l. jako součást pětiboje. Od roku 1908 je součástí programu moderních olympijských her pro muže a od roku 1932 pro ženy. (ilustrace: Shutterstock)
VesmírJupiter se svým největším měsícem Ganymedem na snímku Hubbleova teleskopu. (foto: NASA, ESA, E. Karkoschka (University of Arizona), CC BY-SA 4.0)