Akreční disky obklopují celou řadu vesmírných těles. Od zárodků hvězd po černé veledíry v centrech galaxií. Akreční disk se utvoří, pokud se v okolí rotujícího objektu nachází dostatek materiálu, který je v gravitačním dosahu centrálního objektu. Materiál z akrečního disku dopadá po spirále na těleso ve svém středu a stává se pak jeho součástí. Při tomto pohybu se uvolňuje potenciální energie materiálu, přeměňuje se na jeho vnitřní energie a materiál se ohřívá, takže se stává zdrojem tepelného záření.
Kolem objektů se strmou změnou gravitačního potenciálu (např. u černých děr) se zahřívá na velmi vysoké teploty, takže se stává až zdrojem rentgenového záření. Dlužno podotknout, že za vysokoenergetické nebo naopak rádiové záření jsou odpovědné i netepelné jevy probíhající v magnetických polích, která se zde očekávají.
TIP: Co je to gravitační singularita? Nachází se v centrech černých děr?
Zatímco materiál se pohybuje směrem dovnitř, jeho moment hybnosti musí „téci“ směrem ven. Tento proces probíhá mnoha fyzikálními mechanismy a je stále předmětem aktivního výzkumu. Materiál v disku také složitě interaguje se zářením centrálního tělesa a také se zářením padajícího materiálu. V systému se ustaví taková geometrická konfigurace disku, která je v rovnováze se zářením.
VědaOpičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů.
HistorieNejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.
VálkaPrvní tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.
PřírodaJežura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.
ZajímavostiPěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.
VesmírUtkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)
