Jak vznikl Měsíc? Srážkou s Země s jiným tělesem

17.06.2014 - Pavel Gabzdyl


Reklama

Vymyslet správný model vzniku našeho souputníka nebylo vůbec jednoduché. V polovině 70. let 20. století, přišly hned dva vědecké týmy s převratnou myšlenkou, že Měsíc vznikl při gigantickém střetu předchůdce naší planety s tělesem asi desetkrát méně hmotným než Země. Ačkoliv se takový scénář vzniku zdál nejprve velmi málo pravděpodobný, postupem času se ukázalo, že nejlépe vysvětluje většinu současných vlastností našeho souputníka.

Podle modelů z konce minulého století se při této události naše Země střetla se svým dvojčetem, které obíhalo po velmi podobné dráze kolem Slunce. Během srážky však došlo k totální destrukci této planety a o většinu jejího materiálu se obohatila Země. Naše planeta se při srážce zachovala jako černá vdova, která svého dočasného partnera zcela zahubila. Zaniklá planeta dokonce dostala i jméno z řecké mytologie – Theia, podle matky Měsíce.

TIP: Planeta Země se ve srážce, během níž vznikl Měsíc, téměř vypařila

Střet „Prazemě“ s její menší sestrou připomínal nepovedený tah v kosmickém biliáru: Theia se k Prazemi nejprve přiblížila z boku. Téměř tečná srážka rozžhavila materiál obou těles v místě střetu na teplotu přes deset tisíc stupňů Celsia a vystřelila jej na oběžnou dráhu kolem Prazemě. Zpomalený zbytek Theii se však už ze spárů gravitačního působení Země nevyprostil, zabořil se do její kůry a tím také zanikl. Kolem Země se z trosek této kolize vytvořil obrovský prstenec rozžhaveného materiálu, z něhož v průběhu několika tisíc let vznikl náš Měsíc.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907