Jaká je průměrná hustota vesmíru? Existuje někde vakuum?

15.07.2014 - Michal Švanda


Reklama

Průměrná hustota vesmíru představuje jedno z čísel, které kosmology velmi zajímá, neboť se od její hodnoty odvíjí zejména budoucnost našeho vesmíru. Pokud by byla tato hustota větší než tzv. kritická hustota, začal by se vesmír v určitém okamžiku smršťovat, zatímco pokud je hustota menší než kritická, bude se rozpínat navždy.

V současnosti se kritická hustota odhaduje na pět atomů v metru krychlovém (tedy 8 × 10−27 kg.m−3), zatímco reálná průměrná hustota hmoty ve vesmíru se odhaduje na 0,2 atomu v metru krychlovém. Hustotě však přispívá ještě ne zcela pochopená skrytá látka (temná hmota) a též temná energie. Podle současných měření je průměrná hustota všech komponent vesmíru v rámci přesnosti měření přesně kritická, vesmír je proto v podstatě plochý. Jeho neustálé rozpínání zabezpečuje přebytek temné energie s odpudivým účinkem.

TIP: Proč je vesmír tak chladný?

Hustota „kosmického vakua“ se však od předchozí hodnoty místně odchyluje, větší je přirozeně v rámci galaxií. V okolí Země činí průměrná hustota 1–10 atomů v kubickém centimetru, což je shodou okolností i přibližně průměrná hustota prostoru v Galaxii; ta se však od uvedené hodnoty místně odchyluje i tisíckrát na obě strany. Absolutní prázdno však nikde ve vesmíru nenajdeme. I v naprostém prázdnu neustále vznikají páry částice–antičástice, které téměř okamžitě anihilují. Odborníci mluví o fluktuacích vakua nebo o energii vakua. K pochopení těchto jevů je zapotřebí se zabývat moderními fyzikálními teoriemi, především kvantovou teorií a kvantovou chromodynamikou.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 9/2013

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Když člověk přijde o jednu hemisféru, zbývající část mozku dokáže z velké části nahradit její funkci. Plasticita mozku je ale zřejmě závislá na věku. (foto: Shutterstock)

Věda

Ulicemi kráčí smrt

Día de Muertos | Mexiko

Mexický svátek Día de Muertos neboli „den mrtvých“ se slaví od večera 31. října do 2. listopadu. Odrážejí se v něm předkřesťanské tradice, mimo jiné aztécké rituály, a jeho smyslem je poukázat, že smrt tvoří zcela přirozenou součást života. Malování a masky ve tvaru lebek slouží k uctění zesnulých, jimž lidé také pokládají na hroby či domácí oltáře obětiny. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Skupiny malých roverů by mohly pronikat do jeskynních prostor na Měsíci a na další obtížně dostupná či nebezpečná místa. (foto: Lunar Zebro, TU Delft, CC0)

Vesmír
Válka

Po smrti Jana Šembery (1597) pánové z Boskovic vymřeli po meči. A komu připadly jejich překrásné zámky? Jan Šembera obě své dcery provdal za šlechtice z rodu Lichtenštejnů, kteří se tak mohli radovat z bohatého dědictví. (foto: Wikimedia Commons, DoronenkoCC BY-SA 4.0)

Historie

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907