Jaká je průměrná hustota vesmíru? Existuje někde vakuum?

15.07.2014 - Michal Švanda


Reklama

Průměrná hustota vesmíru představuje jedno z čísel, které kosmology velmi zajímá, neboť se od její hodnoty odvíjí zejména budoucnost našeho vesmíru. Pokud by byla tato hustota větší než tzv. kritická hustota, začal by se vesmír v určitém okamžiku smršťovat, zatímco pokud je hustota menší než kritická, bude se rozpínat navždy.

V současnosti se kritická hustota odhaduje na pět atomů v metru krychlovém (tedy 8 × 10−27 kg.m−3), zatímco reálná průměrná hustota hmoty ve vesmíru se odhaduje na 0,2 atomu v metru krychlovém. Hustotě však přispívá ještě ne zcela pochopená skrytá látka (temná hmota) a též temná energie. Podle současných měření je průměrná hustota všech komponent vesmíru v rámci přesnosti měření přesně kritická, vesmír je proto v podstatě plochý. Jeho neustálé rozpínání zabezpečuje přebytek temné energie s odpudivým účinkem.

TIP: Proč je vesmír tak chladný?

Hustota „kosmického vakua“ se však od předchozí hodnoty místně odchyluje, větší je přirozeně v rámci galaxií. V okolí Země činí průměrná hustota 1–10 atomů v kubickém centimetru, což je shodou okolností i přibližně průměrná hustota prostoru v Galaxii; ta se však od uvedené hodnoty místně odchyluje i tisíckrát na obě strany. Absolutní prázdno však nikde ve vesmíru nenajdeme. I v naprostém prázdnu neustále vznikají páry částice–antičástice, které téměř okamžitě anihilují. Odborníci mluví o fluktuacích vakua nebo o energii vakua. K pochopení těchto jevů je zapotřebí se zabývat moderními fyzikálními teoriemi, především kvantovou teorií a kvantovou chromodynamikou.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 9/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Analýza DNA téměř 800 pravěkých lidí ukázala, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací.

Zajímavosti

Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán.

Vesmír

Vlevo hlava jedné ze sfing Amenhotepa III., vpravo jedna z objevených soch bohyně války Sachmet.

Věda

Masaryk v Karlových Varech v roce 1931, jízda na koni patřila k jeho zálibám. Na prezidenta si stěžoval policejní ředitel Šlechta, že kluše při jízdě na koni přes koleje.

Historie

Stíhací letouny Sopwithy Camel připravené odstartovat k náletu na Tondern.

Válka

Motýl Greta oto žije ve Střední a Jižní Americe až po jižní oblasti Chile. Migruje však na velké vzdálenosti a byl pozorován až v Mexiku a Texasu.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907