Jaké by to bylo žít na Plutu? Extrémní mráz, šero a vichry

03.04.2015 - Martin Reichman

Sondu New Horizons dělí od historického setkání s Plutem již jen 72 dnů. Pojďme si představit, co na ni vlastně čeká


Reklama

Naše znalosti o nejznámějším zástupci trpasličích planetek se již brzy rozšíří. Zhruba za 2 měsíce k němu po téměř 10 letech doputuje sonda New Horizons. Pojďme si ale představit, jaké by to bylo, žít na Plutu právě teď.

7 miliard kilometrů od Slunce

Pokud byste chtěli svým příbuzným poslat z Pluta zprávu, trvala by její cesta k Zemi zhruba 4 hodiny, někdy ale také 6,5 hodiny, v závislosti na tom, na jakém místě své eliptické oběžné dráhy se Pluto právě nachází. Jeden rok na Plutu odpovídá 248 rokům pozemským, což znamená, že při našem průměrném věku dožití 76 let, bychom na tak Plutu neoslavili ani jedny narozeniny.

TIP: Trpasličí planeta Pluto, jak ji (možná) neznáte

Také teplota na povrchu Pluta rozhodně neláká k vycházkám po krajině. Zatímco nejchladnějším místem zemské historie se honosí s -89,2 °C polární stanice Vostok v Antarktidě, na Plutu je téměř třikrát chladněji. Podle aktuální vzdálenosti od Slunce klesají povrchové teploty od -223 °C do -233 °C.

Rozdíl 10 °C mezi minimální a maximální teplotou vypadá na první pohled vcelku zanedbatelně, ve skutečnosti má ale velký dopad na atmosféru této trpasličí planetky. V časech, kdy je Pluto nejblíže ke Slunci sublimuje jinovatka z tuhého dusíku na jeho povrchu a vytváří tak velmi řídkou atmosféru s tlakem 3 mikrobarů (tlak na Zemi je 1 bar). Počítačové modely naznačují, že v těchto časech mohou na Plutu vát vichry o rychlostech až 362 kilometrů v hodině.

Naopak v době, kdy je Pluto nejdále od Slunce, řídká atmosféra téměř zcela zmizí a promění se opět v ledovou jinovatku.

Planetka o velikosti Ruska

Snímky z Hubbleova teleskopu ukazují poměrně velké rozdíly v jasnosti různých regionů Pluta. To by mohlo znamenat, že jde o velmi členitý terén. Více nám ale prozradí až červnová návštěva sondy New Horizons.

Gravitace na Plutu odpovídá zhruba 1/15 pozemské; 80kilogramový člověk by tak na jeho povrchu vážil něco málo přes 5 kilogramů. Nízká gravitace by patrně svědčila dlouhým procházkám, bohužel celková rozloha Pluta je zhruba stejná jako rozloha Ruska.

Nebeská podívaná

Mezi rozhodně nejzajímavější věci, které jsou na Plutu k vidění, by patřila jeho obloha. Jeho největší měsíc Charon nastavuje Plutu stále stejnou tvář podobně jako Měsíc Zemi. Na rozdíl od našeho měsíce ale působí na obloze mnohem větším dojmem. Zatímco na přikrytí Měsíce v úplňku vám vystačí špička palce jedné ruky, na schování měsíce Charona byste potřebovali celou pěst. Kromě Charona nabízí onloha Pluta i další podívanou v podobě měsíců Nix a Hydry, Kerberos a Styx.

Obloha v pravé poledne by na Plutu nabídla podobnou podívanou, jako když ze Země pozorujeme Jupiter. Přibližně tak velké je při pohledu z Pluta naše Slunce. Je ale pochopitelně mnohem jasnější, množství slunečního světla dopadajícího na Pluto odpovídá zhruba velmi, velmi zamračenému dni na Zemi.

Zdá se tedy, že Pluto není úplně tím nejlepším místem pro plánovanou dovolenou. I tak ale budou informace, které New Horizons bezpochyby přinese, mimořádně zajímavé.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: ESO, Calçada

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rorschach chtěl svým testem odhalovat schizofrenii, tedy duševní nemoc související se selháváním myšlenkových procesů a sníženým vnímáním emocí.

Zajímavosti

Svobodné zednářství

Historie

Pozemní personál britského a francouzského letectva si krátí dlouhou chvíli u krytu s nápisem upomínajícím na adresu britských premiérů

Válka

Umělá inteligence značně vylepší provoz satelitů pro dálkový průzkum Země.

Vesmír

Bakteriální kultury v experimentu

Věda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907