Jaký je rozdíl mezi zdánlivou a skutečnou jasností hvězdy?

19.04.2015 - Michal Švanda


Reklama

Hvězdná jasnost nebo také často hvězdná velikost představuje fotometrickou astronomickou veličinu, která udává jasnost světelného zdroje na obloze. Jako první ji zavedl ve 2. století př. n. l. antický astronom Hipparchos, který stálice rozdělil podle zdánlivé jasnosti do šesti skupin, tzv. tříd.

Hvězdy první třídy bylo možné vidět pouhým pohledem hned po soumraku, hvězdy šesté třídy pak až uprostřed noci. Na tuto neobvyklou škálu navázal v 19. století Norman Pogson svou rigorózní definicí hvězdné velikosti, přičemž jde v zásadě o záporný dekadický logaritmus hustoty světelného toku. 

Jasnost hvězdy na pozemské obloze (zdánlivou jasnost) však ovlivňuje její vzdálenost od pozorovatele – dvě identické, různě vzdálené stálice se mu budou jevit různě jasné. Proto byla zavedena absolutní jasnost, která odpovídá jasnosti hvězdy, pokud bychom ji pozorovali ze vzdálenosti 10 parseků. Absolutní jasnosti již snesou přímé srovnání a mají značnou výpovědní hodnotu o základních parametrech hvězd.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 9/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907