Nachází se v centru každé galaxie supermasivní černá díra?

03.05.2014 - Michal Švanda


Reklama

Astronomové se domnívají, že supermasivní černé díry, tedy černé díry s hmotnostmi tisíců až miliard sluncí, se nacházejí v centru téměř každé galaxie a dost možná i v centrech kulových hvězdokup.

Hypotéza o velmi hmotných černých dírách v centrech galaxií má jen jeden háček – takový objekt není jednoduché vytvořit v kontextu teorie vzniku galaxií. Fyzikové se domnívají, že postačí „nějak“ vytvořit zárodek této černé díry, o hmotnosti jen několika stovek sluncí, a o zbylý nárůst se již postará nasávání (akrece) okolního materiálu.

Tyto zárodky by mohly vzniknout buď kolapsem prvních velmi hmotných hvězd, nebo přímým gravitačním kolapsem hustého plynu v centru protogalaktického disku. Případně by mohly tyto zárodky vzniknout samovolně krátce po zrodu vesmíru. Astrofyzikové nejsou jednotní a na toto téma se neustále vedou debaty.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907