Jedem proti bolesti: Najde se nové analgetikum?

09.03.2014 - Zuzana Teličková

Bodnutí štíra štíhloocasého (Centruroides sculpturatus) je prý bolestivé asi jako rána kladivem, ale malý křeček prériový (Onychomys torridus) si s ním snadno poradí


Reklama

Bolest spojenou s bodnutím dokáže zablokovat. „Křeček dokáže využít zbraně štíra ve svůj vlastní prospěch,“ říká Ashlee Roweová z Michigan State University. Zatímco jed štíra štíhloocasého by zabil každého jiného hlodavce stejné velikosti, křeček prériový, který se štíry živí, obdrží při útoku na svou kořist často i několik bodnutí, aniž by mu to jakkoli ublížilo.

Roweová zkoumala způsob, jakým toxin působí na nervové buňky, které přenášejí bolest do mozku. Zjistila, že u křečka prériového iontový kanál v buněčné membráně, označovaný jako kanál 1,8, funguje jinak než u ostatních živočichů. Místo aby přenášel do mozku bolest způsobenou jedem, nechá na sebe toxin navázat. Tím se signál bolesti zcela zablokuje. „Je to, jako by se přestřihl nějaký drát,“ vysvětluje Roweová. Toxin totiž u křečka působí podobně jako analgetikum.

Roweová nyní zkoumá další tři druhy živočichů, kteří po bodnutí štírem zřejmě také nepociťují bolest. Jejich totožnost ale zatím odmítá prozradit, dokud neproběhne další testování. Hlavním cílem jejího výzkumu je vývoj nového typu analgetika, které by lidem ulevilo od bolesti. Za nejdůležitější považuje prozkoumat právě vztah mezi toxinem a kanálem 1,8. Jestliže se vědcům podaří odhalit reakci nervových buněk na toxin, budou schopni napodobit působení jedu včetně jeho schopnosti zablokovat přenos bolesti. 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907