Jedovaté oceány bez kyslíku přivodily masovou zkázu života v triasu

05.04.2015 - Stanislav Mihulka

Ohromující sopečné erupce otrávily mořskou vodu i vzduch a vytvořily velké oblasti oceánů bez kyslíku. To je zaručený recept na katastrofální vymírání koncem triasu


Reklama

Ve druhohorách, na konci období zvaného trias, došlo před 201 miliony let k jednomu z pěti nejstrašlivějších vymírání na Zemi. Vymřela tehdy nejméně polovina známých druhů všech organismů a došlo k tomu zřejmě dost rychle, v období kratším než 10 tisíc let. Planeta se dost vylidnila a uvolněné místo mohli v období jury zaujmout stále větší dinosauři.

Podle všeho v tom neměl prsty žádný meteorit, protože z té doby neznáme žádný kráter dostatečné velikosti. Spouštěčem velikého vymírání byly gigantické vulkanické erupce, k nimž došlo během rozpadu superkontinentu Pangea na jednotlivé kontinenty. Soptilo se hlavně v místech vznikajícího Atlantického oceánu, kde se celkem vylily neuvěřitelné 2 až 3 miliony kilometrů krychlových lávy.

Vědci zjistili, že kvůli mohutným sopečným erupcím z mořského dna a masivnímu uvolňování sopečných plynů došlo v té době k rozvrácení cyklů živin v oceánech a k rozvoji ohromných zón mořských vod bez kyslíku. Zároveň došlo k uvolnění velkého množství jedovatého sulfanu, který na mnoha místech otrávil mořskou vodu i vzduch. Pak nastalo nekompromisní masové vymírání života na Zemi.

Reklama

  • Zdroj textu:

    University of Southampton, Geology

  • Zdroj fotografií: Victor Leshyk



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Privilegované mayské ženy mohly být zdatné bojovnice. (foto: Shutterstock)

Věda
Vesmír

Mladotovský palác známý jako „Faustův dům“ stojí na místě, kde se údajně dříve nacházelo pohanské obětiště. (foto: Wikimedia Commons, MankaCC BY-SA 3.0)

Historie

Arové jsou velcí papoušci, mohou měřit až 90 cm a vážit až 1,5 kilogramu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Revue

Dav před Buckinghamským palácem 4. srpna 1914, kdy země vstoupila do války. (foto: Shutterstock)

Válka

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907