Našli vědci nový život v prehistorickém jezeře pod ledem?

03.04.2013 - Jaroslav Petr

V izolaci od slunečních paprsků a atmosféry Země se nerušeně vyvíjelo po miliony let. Nyní se však antarktické jezero Vostok s úctyhodným věkem třicet milionů let ukázalo zrakům vědy. Najdou se pod jeho hladinou dosud neznámé formy života?

<p>Podle objemu vody je jezero Vostok, jež vzniklo ve východní Antarktidě před třiceti miliony let, třetí největší na světě.</p>

Podle objemu vody je jezero Vostok, jež vzniklo ve východní Antarktidě před třiceti miliony let, třetí největší na světě.


Reklama

Cestu do pravěku odstartovali ruští polárníci zcela nevědomky, když začali na antarktické stanici Vostok vrtat více než tříkilometrový ledovec. Hodlali se postupně prokousat ke stále hlubším, a tudíž i starším vrstvám ledu. Z bublinek uvězněných ve čtyři sta tisíc let starém ledovci by mohli analyzovat vzduch z dávných dob, z nějž se dá vyčíst mnohé o minulém a pravděpodobně i o budoucím vývoji pozemského klimatu.

Ruští vědci zvolili místo pro vrt zcela náhodně už počátkem 70. let minulého století. Teprve dodatečně se ukázalo, jak šťastnou měli ruku. Radarový průzkum odhalil, že se mezi ledovcem a skalním podložím nachází v hloubce 3 800 m jezero. Voda v něm je pod velkým tlakem a udržuje se v kapalném skupenství. Nejde však o jen tak nějakou „louži“ – jezero Vostok má rozměry 250 × 80 km a plochou se vyrovná severoamerickému jezeru Ontario. Hloubka jezera přesahuje pět set metrů a jeho hladina se nachází asi půl kilometru pod úrovní světové hladiny oceánů.

Svět pod ledovým příkrovem bezmála čtyř kilometrů ledu je temný, chladný a dokonale izolovaný od okolí. Většina odborníků se shoduje, že ledovec klouže přes jezero přinejmenším už čtrnáct milionů let. Naposledy bylo podle odhadů jezero odkryté okolnímu světu před 34 miliony let. Jedná se tak o naprosto ojedinělý ekosystém, který je zcela uzavřený a izolovaný. Pro současnou vědu představuje pomyslný biologický svatý grál. Jeho zkoumání by totiž mohlo objasnit řadu otázek z oblasti evoluce a vývoje klimatu, stejně jako dopomoct k přesnější analýze původních forem života na Zemi. 

Zázrak z třetihor

V třetihorách, kdy se po Zemi proháněl třeba tříprstý kůň Miophippus nebo mastodontům podobné Pyrotherium, se hladina jezera Vostok koupala ve slunečních paprscích a jeho vody zcela jistě nebyly mrtvé. Mimo jakoukoliv pochybnost v něm žily početné kolonie bakterií a spolu s nimi i vyšší formy života, jako jsou řasy. S velkou pravděpodobností bychom tu narazili i na bezobratlé tvory, například drobné korýše.

Pokud někteří ze zástupců pravěké fauny a flóry přežili, pak to budou zcela jistě bakterie a snad i další mikroskopické organismy. Čím výše bychom mezi původními obyvateli jezera postupovali po evolučním žebříčku, tím mizivější je naděje, že by potomci těchto organismů dokázali přežít miliony let pod ledem. Pokud by se v jezeře našla populace ryb, byl by to doslova zázrak. Voda jezera Vostok není totiž zřejmě prosycená jen kyslíkem, ale i řadou dalších plynů, s nimiž se organismy musely vypořádat.

Nový objev odvolán

Nový život, neznámá DNA nebo původ prvních organismů – tato údajně odhalená tajemství plnila počátkem letošního března nadšeně stránky nejrůznějších periodik. Důvodem byl objev ruských vědců vycházející z analýzy vzorků ze subglaciálního jezera Vostok ve východní Antarktidě. Loni v květnu provrtal vědecký tým asi čtyřkilometrovou vrstvu ledu a podle Sergeje Bulata z Ústavu jaderného výzkumu v Petrohradu pod ní našli dosud nepopsaný druh života. Bulat o objevu neznámé DNA informoval periodika 7. března, ale již o dva dny později jeho šéf a vedoucí laboratoře Vladimir Koroljov vše odvolal: „Našli jsme nějaké organismy, ale ne mnoho. Všechny se do vzorku dostaly kontaminací.“ Letos na jaře by měli vědci vyzvednout z jezera další vzorek, který snad již bude díky lepším technologiím o poznání méně kontaminovaný.

Zkazky o Vostoku

Polární stanici Vostok založili vědci z tehdejšího Sovětského svazu v roce 1957 na místě s naprosto extrémním klimatem. Právě zde byla naměřena nejnižší teplota, s jakou se kdy člověk v moderní době průkazně setkal. Dne 21. července roku 1983 ukázal teploměr před stanicí −89 °C. Zatímco extrémy počasí na Vostoku jsou dobře zdokumentovány, jiné zprávy, které o stanici kolují, se nezakládají na pravdě. Do oblasti zkazek patří například tvrzení, že na Vostoku našli útočiště němečtí nacističtí váleční zločinci, kteří s sebou přivezli vzorky tkání Adolfa Hitlera, aby ho naklonovali. 

Fáma se objevila i v době, kdy ruská vrtná souprava dosáhla hladiny jezera Vostok. Tvrdilo se, že v tu chvíli ztratila základna spojení se světem a ocitla se v jakémsi blíže neurčeném „stavu ohrožení“. Ve skutečnosti nedošlo ke ztrátě spojení s domácí základnou v Petrohradu ani na minutu. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: redakce 100+1

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907