Jiří Voskovec: komik s nelehkým osudem

05.11.2015 - Adam Ervin

Většinu svého života prožije Jiří Voskovec za hranicemi, přesto se vždycky cítí být Čechem. Nacisté ho považují za žida, i když jím není. Utíká před komunismem do Ameriky. Američané v něm přesto komunistu spatřují


Reklama

Odchod z vlasti

Jiří Voskovec prchá ze své vlastni dvakrát. I když útěk vlastně není to správné slovo. Odchází bojovat. Ne se zbraní v ruce, ale slovem. Každému je jasné, že musí zmizet. Stoupenci Adolfa Hitlera už jej mají na mušce. Za protifašistické hry v Osvobozeném divadle by jistě skončil na popravišti i s Janem Werichem. A důvodem není jen politika. Voskovec totiž není jeho původní jméno. Ve skutečnosti se jmenoval Jiří Wachsmann. Zkrátka v nacistickém hledáčku jasný žid! Divadlo musí slavná dvojice komiků zavřít už v roce 1938. Na počátku roku 1939 odjíždí do Ameriky. Voskovec s Werichem sledují válečnou vřavu z bezpečí, ale rozhodně nemlčí. Jejich názor dostává prostor v rádiu. Oba působí v Hlasu Ameriky a BBC. Napíší a odvysílají tisíce pořadů. Kdo je v Protektorátu poslouchá, může být popraven. Ale i přesto si je mnozí pravidelně ladí na zakázaných vlnách. Lidem dodávají sílu a nacisty nešetří.

Válka skončila, Voskovec však s návratem do vlasti nespěchá. Potřebuje se totiž nejprve rozvést se svou francouzskou manželkou Madeleine Mainovou. A také se znovu oženit. Mezitím se totiž v Americe stihl zamilovat. Tentokrát do Američanky Anne Gerletteové. Nebo snad tuší, že pro politickou satiru nebude v poválečném Československu  místo? Každopádně se vrací až v září roku 1946.  A pak přichází rok 1948. Sílí vliv Sovětského svazu. Herec to sleduje s obavou. Sověti jej kdysi jako syna ruského legionáře nepustili do SSSR. Co od nich potomek legionáře může očekávat dnes, když přijdou do jeho vlasti? Nic dobrého. Proto raději domov opouští podruhé.

V americkém vězení

Do Ameriky přijíždí Voskovec v roce 1950. A končí za mřížemi! Považují jej totiž za agenta. Hon na komunisty byl v 50. letech v USA téměř stejný, jako komunistický hon na západní špiony. Voskovec stráví jedenáct měsíců na Ellis Islandu, kam jsou podezření ze sympatií k levicové ideologii umisťováni. Když ho propustí, napíše o svém vězeňském zážitku televizní hru. Sám v ní hraje a získá za ni prestižní cenu The Christopher Award. Tato publicita odstartuje jeho americkou kariéru.

V pětačtyřiceti letech se nezačíná od nuly snadno. Že byl v Československu kdysi hvězda? Koho to zajímá! Osvobozené divadlo v Americe mimo krajanů nikdo nezná. I přes to se uplatní v divadle i ve filmu. Nedokáže se zbavit akcentu, takže nemůže hrát rodilé Američany. Na to jsou dotyční velmi hákliví. I z tohoto handicapu však dokáže vytěžit maximum. Na divadle se prosadí jako čechovovský herec. A úspěšně! Za ztvárnění titulní role ve hře Strýček Váňa získá v roce 1956 cenu OBIE.

Vezmu si tě, ale bez dětí

V herecké kariéře se tedy o jednoznačném úspěchu hovořit nedá, ale ani Voskovcovy rodinné vztahy nejsou příliš šťastné. Jeho druhá žena zemřela na rakovinu a dvě malé adoptované dcery zůstaly bez matky. Najme sice chůvu, ale z hereckého platu je tento život neudržitelný. Když se znovu ožení, jeho třetí žena Christine se o holčičky odmítne starat, a ty skončí u příbuzných. Manželé na odpočinek odcházejí z New Yorku a pořídí si dům v kalifornské poušti. Zde také Voskovec 1. července 1981 umírá ve svých šestasedmdesáti letech na infarkt. 

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počet sebevražd je stále vysoký

Věda

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír
Zajímavosti

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907