Jmelí, léčivý symbol Vánoc a posvátná rostlina druidů

07.12.2020 - Jaroslav Monte Kvasnica

Zelené a pozlacené jmelí nedílně patří k symbolům adventu. Tento poloparazitický keřík obestírá závoj tajemna a legend, které se táhnou do hluboké minulosti…

<p>Opylení nenápadných květů jmelovitých rostlin <em>(Viscaceae)</em> zajišťuje hmyz nebo vítr. Semena se šíří buď pomocí ptáků, nebo jsou z plodů vystřelována tlakem zrajícího míšku. <strong>Aby se semeno udrželo na větvích hostitelských rostlin, je obaleno lepkavým viscinem</strong>.</p>

Opylení nenápadných květů jmelovitých rostlin (Viscaceae) zajišťuje hmyz nebo vítr. Semena se šíří buď pomocí ptáků, nebo jsou z plodů vystřelována tlakem zrajícího míšku. Aby se semeno udrželo na větvích hostitelských rostlin, je obaleno lepkavým viscinem.


Reklama

Jmelí bílé (Viscum album) je poloparazitický keřík, který roste zejména na listnatých stromech – lípách, topolech, javorech, akátech, jabloních, švestkách, olších, břízách, na hlozích a velmi vzácně i na dubech. Parazituje však i na jedli nebo borovici. V literatuře je často možné najít informaci, že na smrcích jmelí neuvidíte, ale naše zkušenosti hovoří jinak. Kupříkladu na jižním okraji Moravského krasu v lokalitě Velký Hornek se jmelí bílé borovicové (Viscum album subsp. austriacum) vyskytuje výhradně na smrcích a listnáčům se „vyhýbá“. 

Na nemoci všeho druhu

Již ve starověku bylo jmelí využíváno jako léčebný prostředek. Řek Dioskoridés s římským lékařem Galénem jej doporučovali používat pouze zevně; Hippokrates ovšem rostlinu předepisoval na podrážděnou slezinu. Je nesporné, že jmelí obsahuje mnoho účinných látek, například viskotoxin, tiamin, cholin, acetylcholin, pryskyřnaté alkoholy a látky proteinového charakteru – histamin, mastný olej, sliz, gama aminokyselinu máselnou atd. Jsou v něm také lektiny, které jsou schopné reagovat s izolovanými nádorovými buňkami, čímž zvyšují imunitní reakci proti některým druhům rakoviny a zpomalují růst nebo dokonce způsobují zmenšení nádoru. 

Cholínové deriváty se zase používají k léčení zánětů nervů, kloubů a nezánětlivých degenerativních artróz. Jmelí se používá při zvápenatění tepen, při vysokém krevním tlaku, zpomaluje pulz, vyvolává děložní stahy a podporuje peristaltiku střev. Rovněž zlepšuje imunitní reakci u lidí postižených AIDS.

Sklizeň zlatými srpy 

Jmelí ovšem může i škodit, protože je mírně toxické a po konzumaci většího množství bobulí dochází k silným bolestem břicha a k úpornému průjmu s krví ve stolici. Kvůli tyraminu, který může vyvolat děložní stahy, by drogu nikdy neměly používat těhotné ženy.

Keltové ovšem věřili, že jmelí léčí všechny nemoci a odstraňuje neplodnost u lidí i zvířat. V jazyce Galů se proto jmelí nazývá „všelék“. Bělovousí keltští druidové odění v dlouhých řízách prý odsekávali na dubech rostoucí jmelí zlatými srpy, protože právě jmelí z dubů skrývalo největší sílu a moc. Padající snítky pak zachycovali do bílých roušek, neboť se nesmělo dotknout země. V rámci objektivity je však třeba poznamenat, že mezi archeologickými objevy se dosud žádný zlatý srp nevynořil.

Jmelí v legendách

V germánských bájích bylo jmelí nedílně spjato s bohem jara a plodnosti Baldrem. Slepý bůh Höd však Baldra větévkou jmelí usmrtil. Mezi ranými křesťany se tradovalo, že jmelí kdysi bylo volně rostoucím mohutným stromem, z jehož dřeva vyrobil Josef kolébku pro Ježíška. Po třiatřiceti letech porazili strom Římané a z jeho kmene byl vyroben kříž, na němž byl Kristus ukřižován (proto bylo také jmelí nazýváno dřevo kříže – Lignum crucis). Potomci stromu se prý styděli za hrůzné události na Golgotě tak, že seschli do drobných keříků.

Způsob obživy jmelí prý pro křesťany symbolizuje přijímání Kristova těla a krve, a možná právě proto se v křesťanské tradici udržel tento sympatický parazit jako symbol vánočních svátků. Jmelí přináší do domu štěstí a požehnání, pokud hlava rodiny zavěsí před úsvitem nad štědrovečerní stůl jeho snítku. Traduje se, že jmelí splní jedno přání každému, kdo jej zašeptá do plamínku první svíčky na vánočním stromku. Čarovné jmelí údajně přináší štěstí, ovšem pouze když je dostanete darem, nikoliv, když si je koupíme na trhu.

Symbol prodejné lásky, stálosti i plodnosti

Ve středověku přinesli angličtí žoldáci do Německa a Švýcarska zvyk, podle nějž může kterýkoliv muž políbit každou dívku pod zavěšeným jmelím. Po každém polibku se však musí utrhnout jedna bobulka; poslední značí poslední polibek. Tuto tradici převzaly nevěstince, jejichž majitelé zavěšovali vedle červené lucerny jmelí jako znak prodejné lásky. 

TIP: Jmelí v Česku i ve světě: Lepkaví příživníci a symbol Vánoc

Kvůli lepivým složkám prý dokáže jmelí udržet svazek mezi mužem a ženou. Rostlina má chránit proti černé magii a uřknutí, je atributem odvahy, zdraví a plodnosti. Staří Řekové věřili, že jmelí dokáže otevřít bránu do říše mrtvých. V Rakousku se traduje, že jmelí nad štědrovečerním stolem zajistí dobrou úrodu a sedláci je také zaorávali do první brázdy. V Irsku se ze jmelí splétají náramky a amulety, které mají přinášet štěstí (stejně jako u nás čtyřlístek a podkova). Ve francouzské části Švýcarska nosily nevěsty kvůli zajištění plodnosti věneček spletený z klasů ječmene, květů sporýše a větviček jmelí. A jedno z přísloví pocházející ze severní Moravy říká: „Kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí.“

V lese i na vaší zahradě

  • Jmelí bílé (Viscum album) je vidličnatě rozvětvený, stálezelený, až jeden metr velký, poloparazitický keřík z čeledi santálovitých (Santalaceae) – ve starších taxonomických systémech však bylo řazeno do čeledi ochmetovité (Loranthaceae) nebo jmelovité (Viscaceae)Vzklíčená semena zapouštějí kořínky do kůry hostitelských stromů a živí se mízou.
  • Biologický cyklus jmelí má dvě fáze: stádium samostatné, kdy semeno klíčí a rostlina žije ze svých zásob a stadium cizopasné, trvající až do konce života, kdy jmelí čerpá živiny z hostitelského stromu. Namísto klasických kořenů jsou u jmelí vyvinuty tzv. sací orgány (haustorie). 
  • Jmelí je všudypřítomné a zejména v zimním období, kdy jsou stromy zbaveny listového kabátu, prakticky nepřehlédnutelné. Přestože je jmelí bílé nejrozšířenější poloparazitickou rostlinou našich dřevin, jsou všechny jeho poddruhy zařazeny do Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky.
  • Bělostné (někdy nažloutlé) bobulky chutnají zejména drozdovitým ptákům, kteří rostlinu šíří po okolí svým trusem (zoochorie), ale také na svém peří (epizoochorie), nebo při otíráním zobáků o větve stromů. 
  • Jmelí lze pěstovat i na zahradě. Nejvhodnější dobou pro výsev je únor a březen. Bobule se uchovávají na světle a před výsevem se namočí. Díky lepkavé hmotě se semena snadno přichytí na hostitelskou dřevinu – nejvhodnější jsou jabloně (semena je vhodné přilepit nejlépe na větve o průměru 2–6 cm). Zpočátku roste velmi pomalu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zlatá mísa z Ebreichsdorfu.

Věda
Zajímavosti

Krabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.

Vesmír

Před zpozorováním odstřelovačem chrání prostor pohybu i prostá maskovací síť. Na snímku americký voják v Koreji, 1952.

Válka

Marii Terezii na dobru poddaných nezáleželo tak, jak se traduje. Důležitější byl stabilní stát.

Historie

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907