Osvícený Josef II.: Reformátor na císařském trůně

24.12.2015 - Dušan Uhlíř

Postava Josefa II. se těší v české národní tradici zvláštní oblibě. Byl to snad jediný Habsburk, kterého Češi vzali na milost


Reklama

Josef II. bývá charakterizován jako „revolucionář na trůnu“, „velký reformátor“, „císařský filantrop“, či dokonce jako „císař sedláků“. V Uhrách si vysloužil ironické označení „kalapos király“, tedy „král v klobouku“. To proto, že se jako uherský král nedal nikdy korunovat svatoštěpánskou korunou. Ostatně nikdy si na hlavu nevložil ani korunu svatováclavskou.

Komplikovaná povaha

Přesto žádné z těchto epitet dostatečně nevystihuje složitou osobnost panovníka, který patřil k nejrozporuplnějším postavám v dlouhé řadě Habsburků na císařském trůně. Už od mládí se projevovala Josefova komplikovaná povaha. Byl nezkrotný, tvrdohlavý, strohý a povýšený. Stále víc se uzavíral do sebe a jen těžko nacházel kontakt s lidmi. Brzy si ve svých projevech osvojil sarkasmus a své okolí častoval štiplavými poznámkami, byl náladový a s přibývajícími lety se stával vzpurným a popudlivým. Sama Marie Terezie o něm říkala, že nemá dobrou povahu.

Osvícenský panovník

Dne 3. dubna 1764, ještě za života jeho otce císaře Františka I. Štěpána Lotrinského, korunovali Josefa II. slavnostně ve Frankfurtu nad Mohanem na krále římského. Když o 16 měsíců později jeho otec zemřel, stal se Josef II. císařem Svaté římské říše německého národa. Marie Terezie jako uherská i česká královna a jako rakouská arcivévodkyně ustanovila 17. září 1765 prvorozeného syna za spoluvládce ve svých državách. Mezi oběma docházelo často k názorovým neshodám a bouřlivým výstupům. Marii Terezii oddělovala od syna celá epocha. Byla dítětem katolického baroka a představovala starší typ vlády v duchu svých císařských předků. Josef II. byl naopak odchovancem evropského osvícenství a v otázce reforem se projevoval jako radikál. Většinu svých plánů mohl Josef II. začít uskutečňovat až po matčině smrti roku 1780, kdy se stal neomezeným monarchou.  

Jako přesvědčený osvícenec hleděl Josef zmodernizovat společnost a stát, ve kterém vládl. Uvědomoval si zaostalost monarchie a věřil že, osvícenské reformy jsou jedinou možnou cestou k tomu, aby přežila a mohla konkurovat svým evropským rivalům. Reformního díla se Josef chopil velmi radikálně hned jak jeho matka Marie Terezie odešla na věčnost. Způsob, jakým to učinil, nesl výrazné stopy jeho charakteru. Byla to opatření rychlá, spontánní, často násilná a unáhlená, jakoby tušil, že mu nezbývá mnoho času. Šel svou cestou, nesnášel odpor a ke svým poddaným přistupoval jako k nerozumným dětem, které je třeba vést pevnou otcovskou rukou. Jeho reformy byly diktovány rozumem a nesly pečeť pragmatismu, který bez ohledu na dosavadní zvyklosti motivoval všechny jeho kroky.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907