Jupiterův měsíc Europa je pravděpodobně tektonicky aktivní. Stejně jako Země

09.09.2014 - Martin Reichman

Jupiterův měsíc Europa má pravděpodobně pod svým ledovým krunýřem stejně aktivní tektoniku jako Země. Tektonická aktivita je přitom vedle kapalné vody považována za základní předpoklad možného života


Reklama

Jupiterův měsíc Europa je vzhledem k možnému životu v jeho podpovrchovém oceánu, ve středu zájmu vědců dlouhodobě. Nové studie naznačují, že obrovské kusy ledu pokrývající jeho povrch se pohybují a Europa tak může být vedle Země jediným tektonicky aktivním tělesem v naší sluneční soustavě.

Výzkum prováděný vědci z marylandské univerzity Johna Hopkinse vychází z porovnání snímků pořízených mezi lety 1995 až 2003. Z nich je patrné, že některé oblasti tohoto Jupiterova měsíce se v průběhu času výrazně změnily. Část ledové desky se podle vědců zasunula pod sousedící, podobně jako se tomu děje například u desky Juan de Fuca a Severoamerické litosférické desky na Zemi. Tento typ tektoniky bývá označován jako subdukční a typická rychlost posunu desek na Zemi je v řádu několika centimetrů za rok.

Změna, která se odehrála na Europě, byla alespoň podle vědců, ale mnohem dramatičtější. Rozdíl ve zkoumaných oblastech odpovídal zhruba velikosti amerického státu Massachusetts. Ten má přitom rozlohu přes 27 000 km2. Přestože „ztracená“ část povrchu Europy je obrovská, považují vědci subdukci za nejpravděpodobnější vysvětlení. Někteří vědci považují tektonickou činnost spolu s kapalnou vodou za jeden ze základních předpokladů pro vznik života. Posun desek totiž napomáhá stabilizaci klimatu. 

  • Zdroj textu:

    nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907