Čtyři způsoby, jak nám urychlovače částic usnadňují život

21.04.2013 - Jan Fiala

Dnes už skoro každý četl o subatomárních částicích, honbě za Higgsovým bosonem, nebo varování, že urychlovač u Ženevy otevře černou díru která spolkne svět. K čemu jsou ale urychlovače částic užitečné pro náš běžný, každodenní život?

<p>Za 2,5 milionu korun vám společnost Ley prozradí, kde byste teoreticky mohli koupit jednu z posledních láhví vykládaných diamanty</p>

Za 2,5 milionu korun vám společnost Ley prozradí, kde byste teoreticky mohli koupit jednu z posledních láhví vykládaných diamanty


Reklama

Možná vás překvapí, že ty nejrozšířenější urychlovače jste ještě před několika lety mohli najít téměř v každé domácnosti. Klasické televizní a počítačové CRT obrazovky vytvářely obraz pomocí proudu elektronů z malého urychlovače. Dnes už jich ale mnoho nenajdeme.

Překvapivým zjištěním může být, že urychlovače částic pomáhají při vytváření nečeho tak běžného, jako jsou dětské plenky. Ve snaze dosáhnout co nejlepších absorpčních vlastností při co nejmenším objemu musí výrobci studovat vlastnosti polymerů na molekulární úrovni, a především ve vlhkém stavu. Na to běžné mikroskopy nestačí, a tak museli sáhnout k rentgenovým mikroskopům, které zobrazují strukturu látek pomocí svazku rentgenových paprsků ze synchrotronu.

Urychlovače přispěly i k rozvoji medicíny. Magnetická rezonance je zobrazovací technika, podobná rentgenu, ale dokáže odlišit nejen kosti, ale i měkké tkáně, například orgány, nádory nebo šedou kůru mozkovou od bílé. Funguje tak, že zkoumaný pacient leží v elektromagnetickém poli, které je tak silné, že magneticky orientuje molekuly vody v těle. V sedmdesátých letech, kdy se s MRI začínalo, byly tak silné magnety velice drahé a náročné na výrobu. Naštěstí byly potřeba i pro americký Tevatron, tehdy největší urychlovač na světě. Fermilab, provozovatel Tevatronu, vyvinul metodu výroby těchto supravodičových magnetů, a dal ji volně k dispozici veřejnosti.

Urychlovače částic se ale dnes používají i pro výrobu něčeho tak zdánlivě obyčejného, jako balicí folie. Proud elektronů z urychlovače vytvoří uhlíkové vazby mezi jednotlivými uhlovodíkovými vlákny folie, která je pak pevnější a odolnější vůči vysokým teplotám.

 

 

Zdroj: Symmetry Magazine

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907