Kde je hranice mezi planetou a hnědým trpaslíkem?

25.04.2015 - Michal Švanda


Reklama

Hvězdy, hnědí trpaslíci, obří plynné planety. Zdálo by se, že musí jít o naprosto odlišné typy objektů. To sice ano, avšak hranice mezi těmito skupinami je poněkud rozmazaná. Plynné planety a hnědé trpaslíky odlišuje způsob vzniku. Hnědý trpaslík se formuje obdobně jako hvězda, zatímco plynné planety vznikají až druhotně z materiálu, který vzniknuvší hvězda zanechala ve svém okolí. 

Hlavní rozlišující vlastností je však hmotnost tělesa. Hnědý trpaslík je hvězda, která selhala. Během vzniku hvězd z prachoplynného oblaku si zárodek hnědého trpaslíka nenachytal dostatek hmoty, aby došlo vlastní vahou ke stlačení materiálu nitra na teploty a tlaky nutné k zapálení a udržení termojaderné reakce vodíku. To dokážou až tělesa s hmotností větší než cca 80násobek hmotnosti Jupiteru a taková tělesa nazýváme hvězdami. V počátečních fázích sice hnědí trpaslíci krátkodobě spalují deuterium a ty těžší i lithium, ale jedná se o přechodné fáze vývoje.

V případě těles méně hmotných než 13násobek Jupiteru nedojde ani k zapálení deuteriových reakcí. Tato tělesa jsou odsouzena k osudu obřích plynných planet.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 10/2014

  • Zdroj fotografií: NASA (WISE)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907