Kde se nachází hranice vesmíru?

03.01.2015 - Michal Švanda


Reklama

Na takto jednoduchou otázku překvapivě neexistuje jednoznačná a zaručená odpověď. Situace by byla snazší, kdyby Země neměla atmosféru – kosmický prostor by pak začínal hned nad jejím povrchem. Naše planeta však atmosféru má a některé její složky je možné registrovat i ve výšce 10 000 km. Kdybychom ovšem položili hranici vesmíru až do uvedené vzdálenosti, museli bychom konstatovat, že kromě astronautů měsíčního programu Apollo by se do kosmu vlastně nikdo nevydal.

Hustota atmosféry klesá s výškou velmi rychle. Již na vrcholu Mt. Everestu panuje ve výšce necelých 9 km třetinový tlak ve srovnání s úrovní moře. V 13 km, kde se pohybují dopravní letadla, se pak jedná zhruba o tlak pětinový. Jeho hodnota však nikdy neklesá na naprostou nulu.

První definici hranice vesmíru začala používat agentura NACA (předchůdce NASA): rozhodla, že kosmos začíná tam, kde je tlak vzduchu menší než jedna libra na čtvereční stopu, což odpovídá vzdálenosti asi 81 km od zemského povrchu. Pokud bychom však do zmíněné výšky umístili umělou družici (a udělili jí potřebnou rychlost, jež by kompenzovala gravitační působení planety, tzv. orbitální rychlost), nedokončila by ani jeden oblet a v důsledku odporu atmosféry by spadla zpět na Zemi.

Americký inženýr Theodore von Kármán (1881–1963) vypočítal, že přibližně ve výšce 100 km dosahuje hustota vzduchu už tak nízkých hodnot, že pokud bychom tam chtěli využít vztlaku například k letu dopravního letadla, muselo by se pohybovat rychlostí přesahující příslušnou orbitální rychlost. Umělá družice vyslaná do stejné výšky by ovšem již dokončila alespoň jeden oběh Země.

Výška 100 km tedy představuje novou a nejpoužívanější definici hranice vesmíru. I nad ní však tělesa stále pociťují určitý odpor vzduchu, který permanentně snižuje jejich oběžnou dráhu. Proto musí například Mezinárodní vesmírná stanice (kroužící 400 km nad Zemí) využívat motory zásobovacích lodí, které ji vyzvedávají na vyšší dráhu. ISS se totiž v důsledku odporu atmosféry propadá každý den asi o 5 m.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 5/2014

  • Zdroj fotografií: Red Bull

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bílý slon je absolutní a finančně velmi nákladnou přítěží, kterou ale nemůžete nepřijmout

Historie
Válka

Dineobellator žil ve světě těsně před dopadem osudového meteoritu.

Věda

Slayton během výcviku na trenažéru v Houstonu - lékaři mu diagnostikovali vzácnou srdeční vadu. Ani je však nenapadlo ho vyřadit z přípravy ke kosmickým letům.

Vesmír

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Cestování

V minulosti byly zaznamenány i případy, kdy matka dokázala zachránit svému dítěti život právě díky onomu nedefinovatelnému pocitu, který jí našeptával, že se dítě ocitlo v ohrožení. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907