Kde se vzal gregoriánský kalendář?

13.11.2015 - Patrik Zandl

V roce 46 př. n. l. dospěl Gaius Julius Caesar k revizi kalendáře, o níž se poradil s proslulými matematiky a astronomy. Vznikl juliánský kalendář rozdělený do dvanácti měsíců o 30 nebo 31 dnech

<p><strong>Gregoriánský kalendář se jmenuje podle papeže Řehoře XIII. (lat. Gregorius), který roku 1582 bulou <em>Inter gravissimas</em> korigoval nepřesnosti přestupných let juliánského kalendáře.</strong> <em>(zdroj: Wikimedia Commons, Esaias van Hulsen, volné dílo CC0)</em></p>

Gregoriánský kalendář se jmenuje podle papeže Řehoře XIII. (lat. Gregorius), který roku 1582 bulou Inter gravissimas korigoval nepřesnosti přestupných let juliánského kalendáře. (zdroj: Wikimedia Commons, Esaias van Hulsen, volné dílo CC0)


Reklama

Důležité bylo, že kalendář byl velmi moderní a se slunečním rokem se poměrně přesně shodoval, ačkoliv drobná nepřesnost tu byla: juliánský rok se s rokem slunečním rozcházel o 11 minut ročně, tedy o jeden den za 125 let. I tak jeho používání vydrželo v Evropě do šestnáctého století, v řadě zemí ještě déle (Rusko od něj upustilo po revoluci v roce 1918) a v pravoslavné církvi funguje jako církevní kalendář dodnes.

Nutná papežská reforma

Příčinou náhrady juliánského kalendáře se staly Velikonoce. Roku 325 n. l. na shromáždění v Nikaji se církevní představitelé shodli, že Velikou noc budou slavit vždy první neděli po prvním úplňku následujícím po dni jarní rovnodennosti. Ta roku 325 připadla na 21. březen. Už v roce 1324 upozornil byzantský učenec Nikifor Grigora císaře Andronika II. na nesrovnalost v kalendáři, kdy jarní rovnodennost nepřipadala na 21. března a Velikonoce se tudíž budou posouvat směrem k létu. Byzanc ovšem v té době už měla jiné starosti a navíc bylo třeba zpřesnit délku slunečního roku.

To se podařilo v roce 1551 německé astronomovi Erasmu Reinholdovi. Na základě jeho měření vypracoval italský matematik Luigi Lilio návrh nového kalendáře, v němž upravil pravidla pro počítání přestupných let. Tento kalendář papežská komise po několikaletém  koumání vybrala ze všech ostatních návrhů a 24. února 1582 papež Řehoř XIII. vydal bulu Inter gravissimas, vyhlašující kalendářní reformu. Kalendář se na počest papeže Řehoře nazývá řehořský nebo gregoriánský.  

Přijetí reformy

Reforma neproběhla hladce. Původní předpoklad byl, že se přidá 10 dní následujících po  4. říjnu, dalším dnem tedy měl být rovnou 15. říjen 1582. Jenže reformu v této době přijaly jen některé katolické státy: větší část Itálie, Španělsko, Polsko a Portugalsko. Ostatní státy ji přijaly v jiném termínu a jejich kalendáře  se tedy rozcházely s kalendáři používanými jinde, což mívalo kuriózní následky.

Například vznikly problémy se smlouvami uzavřenými ve dnech, které pro katolické státy neexistovaly, jako byl 10. říjen 1582. Aby toho nebylo málo, obyvatelé Holandska přišli o Vánoce, protože reforma u nich připadla na 21. prosince 1582, po kterém následoval 1. leden 1583.

TIP: Proč má týden právě sedm dnů? A kde se vzala jména jednotlivých dnů?

Mimochodem, výběr říjnového termínu papež provedl právě v souladu s tím, aby bylo vynecháno co nejméně církevních svátků. V Českých zemích byla reforma provedena v roce 1584. Řada protestantských států na gregoriánský kalendář přešla až v roce 1700, Japonsko kalendář srovnalo 1873, Čína v roce 1912, Rusko 1918 a Řecko 1923.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Wikimedia Commons, Esaias van Hulsen, volné dílo CC0

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Dron Zephyr S při letních testech

Věda

Azincourt: Nedisciplinovaní rytíři

Psal se rok 1415 a schylovalo se k jedné z nejdůležitějších bitev stoleté války, ke které mělo dojít u severofrancouzského Azincourtu. Anglické vojsko se tehdy vylodilo na pobřeží a čekalo na rozhodný boj. Odhadem 6 000 až 9 000 vojáků zápolilo s vyčerpáním, zato Francouzi šli do boje se vší vervou. Byla to obrovská armáda, která prý mohla čítat až 36 000 mužů. K vidění zde byla krásná brnění. Silní koně. Jedno jim ale chybělo. Disciplína.

Když boj začal, dostávali se francouzští jezdci jen těžko k nepříteli. Urozencům navíc šlo spíše o ukázku osobní statečnosti a kopyta těžkých koní se navíc nořila hluboko do bláta, které vytvořily deště z předcházející noci. Angličané měli nádavkem jednu obrovskou výhodu, a totiž dlouhé luky, i když jejich role asi nebyla tak dominantní, jak se kdysi tvrdilo. Rozhodně však dokázaly vystřelit stovky vraždících nástrojů za minutu a francouzská převaha se proto rychle zmenšovala. Země galského kohouta nakonec utržila drtivou porážku a přišla o výkvět svého rytířstva. Zatímco na anglické straně prý padlo 15 rytířů, Francouzi jich ztratili kolem 5 000. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Dostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.

Vesmír
Revue

Puklinový kaňon nazvaný Subway (podzemka) patří k nejvyhlášenějším místům Národního parku Zion.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907