Kdy se ve vesmíru objevily první hvězdy?

17.12.2014 - Michal Švanda


Reklama

První hvězdy se zřejmě zrodily poměrně záhy po Velkém třesku – důkazy však máme pouze nepřímé. Malé odchylky mikrovlnného reliktního záření od perfektně hladké funkce naznačují, že v době jeho vzniku, tedy 370 milionů let po Velkém třesku, už v raném vesmíru existovaly hmotnostní zhustky, z nichž mohly první hvězdy vznikat.

Druhý typ indicií představují počítačové kosmologické simulace, které se ve výsledku shodují se strukturou našeho vesmíru. V nich se první zhustky plynu objevují mezi 100 a 250 miliony let po Velkém třesku a nabývají formy malých protogalaxií, milionkrát hmotnějších než Slunce, s rozměry 30–100 světelných let. Stejné rozměry a hmotnosti pak zhruba odpovídají obřím molekulárním oblakům, z nichž se hvězdy rodí dnes. Zmíněné protogalaxie však tvořila převážně temná hmota, která v nich měla rozhodující gravitační vliv.

První hvězdy to ovšem neměly jednoduché. Disponovaly pouze prvky vytvořenými v prvních dvaceti minutách po vzniku vesmíru, tedy v podstatě jen vodíkem a heliem. Vznikly tak stálice, které astronomové označují jako hvězdy populace III. Dosahovaly zřejmě obřích hmotností (ve stonásobcích hmotností Slunce) a po překotném vývoji všechny vybuchly jako supernovy. Obohatily tak okolí o těžší prvky, které vznikly v jejich nitru v důsledku termojaderných reakcí, a pro chemický vývoj vesmíru tudíž odvedly důležitou práci.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907