Ke Slunci se vrací kometa, kterou naposled pozorovali neandertálci

Ke Slunci se blíží dlouhoperiodická kometa, která byla naposled k vidění před 50 000 lety, kdy o ovládnutí planety soupeřil Homo sapiens s neandertálci.

03.01.2023 - Stanislav Mihulka



Astronomové amerického výzkumného zařízení Zwicky Transient Facility na kalifornské Observatoři Palomar objevili 2. března 2022 doposud neznámou kometu. Když propočítali její oběžnou dráhu kolem Slunce, ukázalo se, že se ke Slunci přiblíží jednou za 50 tisíc let. To znamená, že když byla u Slunce naposled, mohli ji v Evropě pozorovat neandertálci.

Kometa, která nese označení C/2022 E3 (ZTF), je jednou z dlouhoperiodických komet. V současné době se blíží do svého perihélia (bodu, kdy se ocitne nejblíže ke Slunci), kterého dosáhne 12. ledna 2023. První únorový den kometa dosáhne perigea – bodu, kdy bude nejblíže k Zemi

Neandertálská kometa

V současné době je záře komety C/2022 E3 (ZTF) natolik slabá, že není vidět pouhým okem a k jejímu pozorování je nutný teleskop. U komet je sice ošidné předpovídat, zda budou, či nebudou pozorovatelné bez astronomické výbavy, této kometě ale odborníci dávají šanci, že by mohla být viditelná pouhým okem na konci ledna a na počátku února. Pokud se předpovědi naplní, mohlo by jít o astronomickou událost letošní zimy.

Podle vyjádření magazínu BBC Sky at Night to ale pravděpodobně nebude podobně velkolepá nebeská show, jakou předvedla například kometa C/2020 F3 (NEOWISE) v létě 2020. Kometa C/2022 E3 (ZTF) by mohla vypadat zhruba jako křídová šmouha na neumyté školní tabuli. Předpokládaná maximální jasnost komety by kolem 1. února mohla dosáhnout kolem 4,7 magnitudy.

TIP: 7+1 perel astronomie: Komety jsou nejkrásnějším nebeským kýčem

Kometa C/2022 E3 (ZTF) byla nejprve považována za planetku, až do chvíle, než se ukázalo její koma, tedy plynný obal komety, který se vytvoří při zahřátí kometárního jádra během přiblížení komety ke Slunci. „Neandertálská kometa“ bezpečně mine Zemi ve vzdálenosti zhruba 44 milionů kilometrů, načež se opět ztratí se v hlubinách Sluneční soustavy na dalších 50 tisíc let.

Nejvýraznější vlasatice dávné i nedávné minulosti
  • 1066 – jeden z nejvýraznějších návratů slavné Halleyovy komety
  • 1264 – ohon C/1264 N1 se táhl přes polovinu oblohy
  • 1577 – Velkou kometu 1577 pozoroval Tycho Brahe
  • 1680 – Kirchova kometa byla pozorovatelná i ve dne
  • 1743 – prašný ohon Velké pětichvosté komety vytvořil na obloze „pět prstů“
  • 1843 – Velká březnová kometa
  • 1966 – Ikeya-Seki, viditelná i na denní obloze
  • 1998 – Hale–Bopp, nejjasnější vlasatice z konce 20. století
  • 2007 – McNaught, viditelná i ve dne, zazářila hlavně na jižní polokouli
  • 2020 – NEOWISE, nejvýraznější kometa severní oblohy po 22 letech

Další články v sekci