Kníže protestant, kníže katolík: Karel z Lichtensteinu

22.10.2015 - Pavel Juřík

Lednicko-valtický areál vznikl právě díky Liechtensteinům. Panství získal do svého majetku jeden z nejvýznamnějších členů rodu, Karel z Liechtensteinu. To však nebyl jediný příspěvek tohoto pozoruhodného muže do klenotnice českomoravské historie. Obdržel první knížecí titul v českých zemích (nepočítáme-li Přemyslovce a syny krále Jiřího z Poděbrad) a po bitvě na Bílé hoře se jako český místokrál stal jedním z nejvýraznějších tvůrců habsburské politiky v Čechách a na Moravě.


Reklama

Protestant i katolík

Karel z Liechtensteinu (1569–1627) se narodil jako prvorozený syn Hartmana II. z Liechtensteinu a Anny rozené hraběnky z Ortenburgu. Kvalitní vzdělání získal na proslulé českobratrské škole v Ivančicích, kde seděl společně v lavicích s budoucími protivníky Karlem ze Žerotína nebo Jindřichem Matyášem hrabětem z Thurnu. Poté studoval v Ženevě a roku 1588 se vydal na studijní cestu do Francie. Dědictvím získal dolnorakouská panství Valtice a Herrnbaumgarten a panství Lednice na Moravě. V roce 1596 se oženil s bohatou nevěstou Annou Marií Černohorskou z Boskovic (1569–1625), dcerou Jana Šembery z Boskovic. Pro jeho další kariéru byla důležité, že se rozhodl opustit českobratrskou církev a stal se roku 1599 katolíkem. Později ho následovali i oba jeho bratři.

Strmá politická kariéra

Politická kariéra Karla z Liechtensteina tím nabrala nebývalé rychlosti. Už v roce 1593 se stal hejtmanem Hradišťského kraje, ale již krátce po své konverzi roku 1599 získal na dva roky úřad nejvyššího zemského sudího na Moravě. O rok později se stal nejvyšším hofmistrem císaře Rudolfa II., což byl nejdůležitější úřad na císařském dvoře. V letech 1604–1606 byl moravským zemským hejtmanem.

Ve sporu mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem arcivévodou Matyášem roku 1608 se postavil na Matyášovu stranu, za což ho Rudolf II. zbavil funkce nejvyššího hofmistra i moravského hejtmana. Po uzavření tzv. libeňského míru (25. 6. 1608), kdy Rudolfovi II. zůstal titul císaře římského a krále českého, ale markrabětem moravským se stal uherský král Matyáš. Karel z Liechtensteina se dočkal odměny – Matyáš ho dědičně povýšil roku 1608 do českého knížecího stavu. Tento titul byl v českých zemích naprostou novinkou. V roce 1614 od něj získal lénem i vévodství opavské. 

Český místokrál

Již týden po vítězné bitvě na Bílé hoře dne 15. listopadu přijímal císařský komisař, kníže a vévoda opavský Karel z Liechtensteina hold shromáždění všech tří stavů, jejichž zástupci byli v okolí poražené Prahy k zastižení. Liechtenstein pak získal nevděčný úkol provést popravy 27 českých pánů – s tím si správce království velkovévoda Bavorský nechtěl „špinit ruce“. Karel I. sice nechtěl tento úkol převzít a snažil se co nejvíce snížit počet trestů smrti, nicméně patřil mezi ty, kteří se nejvíce obohatili na pobělohorských konfiskacích.

V lednu 1622 se Karel z Liechtensteina dočkal nového úřadu a vrcholu své politické kariéry. Císař Ferdinand II. ho jmenoval místodržícím a místokrálem v Království českém. Tuto funkci vykonával až do své smrti v roce 1627. Získal řád Zlatého rouna. Karel z Liechtensteina průběžně rozšiřoval svůj majetek. Již v roce 1602 se mu podařilo koupit pernštejnské panství Plumlov. Později od císaře výhodně získal knížectví krnovské a navíc i několik panství Moravská Třebová, Šumperk a další. V roce 1622 koupil od Albrechta z Valdštejna panství Kostelec nad černými lesy.

Kníže Liechtenstein se také zúčastnil činnosti tzv. mincovního konsorcia, které se obohatilo vydáváním nekvalitní stříbrné mince, podobně jako Albrecht z Valdštejna, Jan Oldřich z Eggenbergu, Jan de Witte a další. Ražení tzv. dlouhé mince pak vedlo 14. 12. 1623 ke státnímu úpadku - tzv. kaládě. Kníže Karel I. z Liechtensteinu zemřel v Praze náhle na mrtvici 12. února 1627, podle tradice poté, co obdržel zprávu o vyplenění svých slezských panství císařskými vojáky.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Tropické cyklóny dostávaly jména už před několika staletími. Bouře byly tehdy pojmenovávány podle míst, kde působily velké škody nebo podle svatých.

Zajímavosti

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Vesmír

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

Příroda
Historie

U Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907