Knížecí převraty

22.11.2015 - Jindřich Kačer

Tradice vrahů a vnějších spojenectví začala už na Velké Moravě, když se roku 870 proti knížeti Rostislavovi spojil jeho synovec Svatopluk s východofranským králem Ludvíkem Němcem. Jednalo se o první známý státní převrat na našem území


Reklama

Nejslavnější bratrovražda

Z moravské tradice si vzali příklad i Čechové – došlo k nejslavnější vraždě české historie. Její okolnosti dosud nejsou zcela přesně objasněny, protože jsou překryty nánosem legend, ale jisté je, že Boleslav I. Ukrutný nechal zabít svého staršího bratra knížete Václava při oslavě svátků sv. Kosmy a Damiána 28. září asi roku 935 (letopočet byl zpochybňován, ale dnes se všeobecně přijímá za platný). Spolu s Václavem však byli zabiti i všichni jeho příznivci z řad velmožů a jeho bratr Boleslav se ujal vlády. On a jeho syn dokázali stabilizovat vznikající český stát.

1003–1012

Asi roku 1002 povstal proti Boleslavovi III. rod Vršovců. Na trůn dosadili Boleslavova bratra Jaromíra. Boleslav se proti nim spojil s polským knížetem Boleslavem Chrabrým a s jeho pomocí se vrátil do Prahy. Nechal Vršovce tvrdě potrestat, takže vypuklo další povstání. Na to se už nemohl dívat ani Boleslav Chrabrý, který nechal svého někdejšího spojence uvěznit a sám se ujal vlády v Čechách. Byl však vypuzen římským králem Jindřichem II. podporujícím Jaromíra, který dosedl na trůn. Začíná to být trochu nepřehledné, jak je v knížecích Čechách obvyklé. A to ještě musíme dodat, že roku 1012 povstal proti Jaromírovi jeho další bratr Oldřich, který ho zbavil vlády.

1100–1110

Předzvěst nepokojů se ukázala už roku 1091, když budoucí kníže Břetislav II. zorganizoval v části vojska odpor proti svému otci, prvnímu českému králi Vratislavovi. Povstání však bylo neúspěšné a nějakou dobu vládl relativní klid. Až do roku 1100, kdy kníže Břetislav II. zemřel na následky atentátu v lesích u Zbečna. Snad ho zase měli na svědomí Vršovci, ale problém byl hlavně v určení následníka. Břetislav totiž protiprávně označil bez volby za následníka svého bratra Bořivoje II. a nechal ho potvrdit od císaře. Následovalo 10 let bojů, do nichž se zapojilo několik Přemyslovců. Nakonec převzal vládu roku 1107, bývalý Bořivojův spojenec Svatopluk Olomoucký. Opřel se o vojska polská a uherská a zlou pomluvou donutil Bořivoje k útěku do zahraničí. Již o dva roky později však byl sám přepaden neznámým jezdcem a probodnut kopím. Vládu získal jeho strýc Vladislav I.

1172–1197

Nejdelší období knížecích válek se počítá od rezignace druhého českého krále Vladislava II. Určil za nástupce svého nejstaršího syna Bedřicha a naivně si myslel, že tím zajistí stabilitu. Nezajistil. Už roku 1173 se s pomocí císaře Fridricha Barbarossy zmocnil vlády Soběslav II. Roku 1178 se Bedřich v čele vojska svých příznivců opět zmocnil Prahy. Pak sice vládl celých 11 let, ale musel neustále bojovat proti svým příbuzným. Po jeho smrti se knížata rychle střídala, až se nakonec dohodli mezi sebou roku 1197 zbývající Vladislavovi synové Přemysl Otakar I. a Vladislav Jindřich, přestože proti sobě stáli na válečném poli. První z nich se stal českým knížetem (později králem), druhý převzal Moravu a stal se později prvním moravským markrabětem.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír
Historie

Sameček dudka spěchá nakrmit mláďata, která jsou i po opuštění hnízda nějakou dobu dokrmována.

Příroda
Věda

Křižáci v Sidónu zbudovali Mořský hrad a ve 13. století také Hrad svatého Ludvíka. Během křížových výprav bylo město několikrát dobyto a vydrancováno. Ve výřezu nalezené ostaky z masového hrobu.

Věda
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907