Komenský a svobodní zednáři

16.10.2015 - Jitka Cíhová

Když se řekne svobodní zednáři, každý si představí bratrstvo, ve kterém se výjimeční intelektuálové oddávají tajným vědám. Naopak při zvuku jména Jana Amose Komenského se většině z nás vybaví křik obstarožních učitelek a zaprášené busty ze školních chodeb. Rozhodně ne mystika a romantika. Je vůbec možné, že by tak vzdálené termíny měly něco společného?


Reklama

Jistěže ne, odpoví rychle poučený čtenář. Vždyť Komenský žil v letech 1592 až 1670 a svobodné zednářství se u nás objevilo až v roce 1741 s francouzskými důstojníky pruské armády, která tehdy obsadila Prahu.

Příliš oddaný ctitel

Celý problém je však trochu složitější. Komenský byl mimořádný myslitel, kterého již v renesanci znala většina Evropy. Sám byl výrazně ovlivněn svými předchůdci a prostřednictvím rozsáhlého díla dokázal své myšlenky předat následovníkům.
To dokládá například archivář Zemské banky a dekadentní básník Emanuel Lešetický z Lešehradu (1877–1955), který měl za to, že učitel národů byl coby člen Jednoty bratrské ovlivněn hnutím stavitelů chrámů (původ zednářů totiž má být odvozen od cechu stavitelů, což naznačuje už jejich název). Tím však přehled složitých vazeb nekončí. Následně pak prý charismatický intelektuál ovlivnil zednáře, a to prostřednictvím svého díla.
Návaznost Lešetický našel dokonce v samotných Konstitucích svobodných zednářů. Za další důležitý důkaz pak považoval Komenského dílo Via lucis, ve kterém autor uvádí své plány na všenápravu lidstva. Mnohé naznačuje už rozsáhlý podtitul Cesta světla dosud vyhledaná a i nadále vyhledávaná to jest promyšlené pátrání jak v blížícím se soumraku světa úspěšně šířit světlo rozumu, moudrost, po všech myslích všech lidí a po všech národech.
S podobnými závěry souhlasí i komeniolog a svobodný zednář Rudolf Jordán Vonka, který však kouzlu velkého evropského myslitele podlehl až příliš: „Pracoval jsem v Komenském rád, představoval jsem si ovšem, že té práce k poznání vedoucí bude více. Když jsem objevil, že vycházíme z Komenského, někteří starší bratří se domnívali, že jde o mou manii (…).“

Jeden prsten vládne všem

Souhlasil však s Amosovým vlivem na zednářství i někdo jiný než jen několik konkrétních badatelů? Vždyť kolem celého bratrstva panují miliony dohadů, polopravd a mýtů, mezi kterými často těžko hledají pravdu i samotní zednáři. Za člena tak někdy bývá označován třeba Tomáš Garrigue Masaryk, který jím však nikdy nebyl.
Jisté konkrétní vazby však najít přece jen můžeme. Například klenotem řádu je zlatý prsten, na kterém stojí „Nikdo z nás nežije sobě samému.“ To velmi souzní s Amosovým „Člověk nerodí se sobě samému, ale i Bohu a bližnímu.“
Vrátíme-li se pak k dílu Via lucis, může nás zaujmout pasáž: „K dosažení stanovených cílů všeobecného ozáření (Panaugie) stanovíme nyní vhodné prostředky. Jsou celkem čtyři: universální knihy, universální školy, universální sbor učených mužů a universální jazyk. Všechno to je nové a musí to být novou péčí od základů vybudováno.“ Svobodné zednářství přitom klade hlavní důraz na onu svobodu sboru.
Další vazbu můžeme najít v Komenského díle Pansophiae prodromus, v němž je zobrazena ženská postava, které u nohou leží například i úhloměr a kružítko, tedy známé zednářské symboly. Nic z toho však samozřejmě není žádný nevyvratitelný důkaz.
Existuje však i přímá vazba, kterou vyjadřuje název zednářské lóže Jana Amose Komenského, která byla založena 12. května roku 1919. Inspirace v podobě názvu však není zdaleka vše, tato lóže se totiž programově hlásí k odkazu učitele národů, jeho myšlenkám a ideovému odkazu.
České zednářství navíc vyzdvihuje odkaz národní minulosti a velkými inspiračními zdroji se tak stali Petr Chelčický, Jan Hus, Josef Dobrovský a v neposlední řadě samozřejmě i Jan Amos Komenský. Aby také ne, vždyť šlo o jednoho z nejoriginálnějších myslitelů, kterými se naše dějiny mohou pochlubit.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907