Poslední sovětští vojáci opouští v únoru 1989 Afghánistán. Válečné dobrodružství stálo Sověty mnohem více, než si původně vůbec dokázali představit. Nejen v počtu ztracené techniky a zmařených životů, válka totiž přispěla ke ztrátě důvěry občanů SSSR ve vládnoucí komunistický režim.
Sovětští vojáci ze 103. gardové výsadkové divize s vozidlem BMD-3 projíždějí uzbeckým hraničním městem Termez na cestě z Afghánistánu. Před chvílí přejeli Most přátelstvíspolující Termez s afghánským příhraničním městem Hayratan a dostali se tak do vlastní země.
Intervence skončila po devíti letech a 50 dnech od chvílie, kdy Sověti na podporu marxistického převratu poslali své jednotky. Do konfliktu nasadili v jednu chvíli až 115 000 vojáků, mnohem více se jich v okupované zemi vystřídalo. Patnáct tisíc Sovětů zahynulo, dalších 53 000 bylo zraněno. Dlouhá válka vyhnala z Afghánistánu více jak 5 milionů civilistů. Pro Sověty se afghánský konflikt stal celospolečenským traumatem často přirovnávaným k americké zkušenosti z Vietnamu.
Ostatně i Spojené státy se do konfliktu zapojily, přestože nepřímo. Finančně podporovaly afghánské mudžáhidy, později je cvičily a za zmínku stojí i dodávky protiletadlového kompletu FIM-92 Stinger, který přispěl k vysokým sovětským ztrátám letadel a zejména vrtulníků.
HistorieEvropští lídři 50. let - Richard hrabě von Coudenhove-Kalergi (zcela vlevo) býval označován jako prorok či velvyslanec Evropy. (foto: Wikimedia Commons, van Duinen (Anefo), CC0 1.0)