Konec závislosti na Rusku: NASA vybrala nástupce raketoplánů

Odchodem raketoplánů do důchodu v roce 2011 se NASA připravila o možnost dopravovat posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vlastními silami a musela spoléhat na výpomoc ruských Sojuzů. Ta se ale pořádně prodražovala, podle dostupných informací se cena za dopravu k ISS za poslední léta zvýšila o 175%. Svou roli nepochybně také hraje aktuální geopolitická situace na východní Ukrajině a s ní související zákaz používání ruských motorů. Ruský monopol se ale pomalu chýlí ke konci. NASA urychlila dokončení programu Commercial Crew, který má vybrat nástupce odstavených raketoplánů.

Commercial Crew Program

Commercial Crew Program je složitý projekt mnoha fází a každá zahrnuje různé množství dílčích stupňů, které firmy musí splnit. Některé části programu pro dopravu posádky se překrývají s programem na dodávky materiálu (COTS) a naopak. V průběhu jednotlivých fází firmy získávají od NASA finanční prostředky pro další etapy vývoje, ty neúspěšné ale končí.

Na začátku velkého výběrového řízení stálo 36 soukromých firem s ambicemi dopravovat posádku na oběžnou dráhu, z nichž v prvním kole NASA vybrala pětici kandidátů – Blue Origin, Boeing, Paragon, Sierra Nevada a United Launch Alliance.

Druhá fáze výběru, která proběhla na konci roku 2010, byla konečnou pro Paragon a ULA, ke zbylé trojici se naopak připojila společnost SpaceX se svým raketoplánem Dream Chaser, která v prvním kole neuspěla.

Do třetího, finančně nejnáročnějšího kola výběru, s označením (CCiCap), se v roce 2012 propracovali Boeing, Sierra Nevada a SpaceX. Černý Petr tak zbyl firmě Jeffa Bezose (mimochodem zakladatele internetového domu Amazon) a jeho společnosti Blue Origin.

NASA hledá Superstar

Poslední, finální selekce proběhla v úterý 16. září a do další fáze, označované jako CCtCap, se propracoval Boeing a SpaceX. NASA tak zřejmě definitivně odpískala možnost, že by na ISS létala raketoplánem. Projety Boeingu i SpaceX totiž počítají s opakovaně použitelným návratovým modulem.

Vyřazení raketoplánu Dream Chaser je do jisté míry překvapením. Těsně před vyhlášením verdiktu se poměrně otevřeně spekulovalo o tom, že hlavními favority na další fázi jsou Dragon SpaceX a právě Dream Chaser. Pro Sierra Nevada je rozhodnutí NASA jistě nepříjemné, neznamená ale konec raketoplánu. NASA firmě nabídla další spolupráci, nicméně bez přímé finanční podpory. Dream Chaser má ale šanci uspět i v soukromém sektoru, vzhledem k jeho výborným dosavadním výsledkům o něj projevily zájem vesmírné agentury v Evropě.

Pro Boeing a SpaceX je rozhodnutí NASA naopak skvělá zpráva. Boeing získá pro další práci 4,2 miliardy dolarů, SpaceX si polepší o 2,6 miliardy. Oba ale čeká náročná závěrečná fáze vedoucí k certifikaci a uzavření smlouvy na dopravu astronautů k ISS. Té bude předcházet série testovacích letů, pilotovaných nejprve posádkou výrobce a později i za účasti astronautů z NASA. První skutečně velkou misí by měla být cesta k ISS, s označením USCV-1, plánovaná na 30. listopadu 2017.