Konečně rozřešeno: Jsou psi inteligentnější než kočky? A jak si stojí masožravci vůči býložravým?

16.05.2020 - Zuzana Teličková

Jsou kočky chytřejší než psi, nebo je tomu naopak? Mají masožravci vyvinutější mozek než býložravci a jsou divoce žijící zvířata inteligentnější než ta domestikovaná? Odpovědi přinesl výzkum brazilské neurobioložky

<p>V mozkové kůře koček lze napočítat asi 250 milionů neuronů; psi jich mají dvakrát víc. Mýval, jehož mozek velikostí odpovídá kočičímu, disponuje podobným množství neuronů, jako mají psi.</p>

V mozkové kůře koček lze napočítat asi 250 milionů neuronů; psi jich mají dvakrát víc. Mýval, jehož mozek velikostí odpovídá kočičímu, disponuje podobným množství neuronů, jako mají psi.


Reklama

Na výše uvedené otázky hledal odpovědi mezinárodní tým zoologů pod vedením brazilské neurobioložky Suzany Herculano-Houzelové. Jako měřitelné kritérium jim sloužil počet neuronů v mozkové kůře. Vědci pak porovnávali i relativní inteligenci zvířat s ohledem na skutečnou velikost mozku a počet neuronů v něm.

Zaměřili se především na masožravce a v jejich hledáčku se mimo jiné ocitli psi, kočky, lvi a hnědí medvědi. Díky metodě doktorky Herculano-Houzelové tým zjistil, že v mozkové kůře koček lze napočítat asi 250 milionů neuronů zatímco psi jich mají cca 530 milionů (kolem 16 miliard jich obsahuje lidský mozek), tedy dvakrát víc. „Jsem přesvědčená, že celkový počet neuronů v mozkové kůře určuje mentální kapacitu zvířat a jejich schopnost předvídat a vyvozovat závěry z předchozích zkušeností,“ tvrdí vůdčí osobnost týmu. Věčná debata o tom, zda jsou chytřejší psi nebo kočky, by tak měla být jednou provždy uzavřena.

Vědci ovšem zjistili i další pozoruhodné věci – například to, že masožravci, u nichž se předpokládá vyšší inteligence kvůli údajně náročnější strategii přežití, nemají vyšší inteligenci než býložravci. Evoluční tlak na inteligenci potřebnou k přežití tedy zřejmě byl u „pasivních pojídačů rostlin“ stejný jako u masožravých lovců. Obdobně vědci prokázali, že domestikovaná zvířata jsou stejně inteligentní jako ta, která žijí ve volné přírodě.

TIP: Zvířecí inteligence: Pozná pes psa?

U zkoumaných druhů bylo zjištěno i několik kuriozit. Například to, že mozek zlatého retrívra má větší počet neuronů než mozek hyeny, lva nebo hnědého medvěda, i když největší ze srovnávaných predátorů mají mozek až třikrát větší.

Hlavní extrémy zvířecí inteligence představovali podle zjištění vědců medvěd hnědý a mýval. Mozek medvěda je asi desetkrát větší než mozek kočky, ale obsahuje přibližně stejný počet neuronů. Naproti tomu mýval, jehož mozek velikostí odpovídá kočičímu, disponuje podobným množství neuronů, jako mají psi.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907