Kosmický výtah: Příští stanice geostacionární dráha Země

07.03.2014 - Tomáš Přibyl

Kosmický výtah je velmi lákavá technologie, která slibuje dopravu do vesmíru zjednodušit, zlevnit a především učinit výrazně bezpečnější. Jenže od nápadu k realizaci bývá často hodně dlouhá cesta


Reklama

Kosmický výtah bude mít podobu lana, které bude nataženo až za geostacionární dráhu. To je jediná dráha, na kterou je možné s jeho pomocí dopravovat náklad: kdybychom jej vyložili níže, neměl by první kosmickou rychlost a spadl by rovnou na Zemi. Tato „stanice“ na geostacionární dráze by měla být ideálně v polovině lana. Jeho druhá polovina by pak sloužila jako „protizávaží“: kdybychom natáhli lano jen na geostacionární dráhu, vlastní hmotností by se „zřítilo“ zpátky.

Jak vyrobit lano?

Právě hmotnost lana je největším technologickým problémem celého projektu: dnes nejsme schopni vytvořit materiál, který by při použití na kosmickém výtahu sám sebe unesl. O nějakém užitečném zařízení ani nemluvě.

Největší naděje se dnes vkládají do tzv. nanotrubiček. Jedná se o formu uhlíku zvanou fuleren. Ta má atomy uhlíku stočeny v jednoatomové vrstvě do mikroskopické trubičky, která je stotisíckrát tenčí než lidský vlas. Jde o extrémně pevný materiál (šedesátkrát pevnější než ocel), navíc lehký – jeho hustota je menší než hustota vody. Nitka z nanotrubiček má takovou nosnost, že udrží i plně naložený nákladní automobil. Problém je, že ani to pro použití na kosmickém výtahu nestačí: vzhledem k délce lana potřebujeme, aby „nitka“ neunesla nákladní automobil, ale rovnou celý vlak.

Levnější doprava

Největší výhodou kosmického výtahu by byla skutečnost, že by „raketa“ nenesla palivo s sebou. Dopravní prostředek by se po laně šplhal na oběžnou dráhu třeba několik dní, ale energii by mohl čerpat například ze slunečních baterií nebo z pozemních či kosmických elektráren.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 10/2012

  • Zdroj fotografií: Obayashi Corp

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kopcovitá krajina Bílých Karpat státní kontrole dlouho unikala. Náročný terén úředníky od návštěv odrazoval. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Jediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan WilsonCC BY-SA 2.0)

Válka

Kmen Bójů neobýval pouze střední Evropu. Mnohem silnější větev žila v severní Itálii, takzvané Předalpské Galii, kde bojovali s Římany, a dokonce je několikrát porazili.(ilustrace: © Martina Nacházelová - se souhlasem k publikování)

Historie

Podle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts LaboratoryCC0)

Vesmír

Lesní požár na konci permu

Věda

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907