Kostarika vyrábí 99 % elektřiny z obnovitelných zdrojů

21.12.2015 - Martin Reichman

Středoamerická Kostarika je nejen energeticky zcela soběstačná, drtivou většinu elektřiny navíc vyrábí z přírodních, obnovitelných zdrojů


Reklama

V roce 2007 schválila kostarická vláda plán, podle kterého se v této středoamerické zemi měla do roku 2030 vyrábět veškerá elektřina z obnovitelných zdrojů. K jeho naplnění zbývá už jen kousíček - podle Luise Pacheca, manažera státního energetického úřadu Instituto Costarricense de Electricidad, pochází 99 % kostarické elektřiny z obnovitelných zdrojů. Po větší část roku je tento podíl dokonce 100% - 285 dní v roce dokáží kostarické elektrárny vyrábět veškerou energii ze zelených zdrojů.

Nejzelenější země planety

Velkou výhodou Kostariky je její geografická poloha – díky hornaté krajině a tropickým dešťům pochází tři čtvrtiny elektřiny z vodních elektráren, zbývající čtvrtinu generují větrné a geotermální elektrárny, biomasa a solární energie. Kromě výhodné polohy země hraje nezanedbatelnou roli také fakt, že místní hospodářství je orientováno takřka výhradně na zemědělství a turismus. Zemědělská půda zde zabírá 37 % rozlohy státu. Těžký průmysl, který má tradičně největší energetické nároky, není v Kostarice příliš významný. Hlavními exportními komoditami Kostariky jsou káva, banány a další tropické ovoce, zdravotnický materiál, léčiva a částečně také výrobky strojařského průmyslu – především kancelářské stroje a čerpadla.

V příštím roce plánuje vláda další investice do obnovitelných zdrojů. Podle Luise Pacheca má jít na podporu zelených energií až 2,3 miliardy amerických dolarů.

  • Zdroj textu:

    Phys

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907