Dvůr s lvincem a palác nad řekou: Královské „adresy“ Václava IV.

15.12.2015 - Andrea Poláčková

Pražský hrad byl ve středověku považován za hlavní sídlo českých králů. Václav IV. ale prahl po změně. Jednak jej přitahovalo pulzující město, jednak toužil být co nejdál z dosahu arcibiskupa...


Reklama

V roce 1303 vypukl na Pražském hradě velký požár a ten se tak stal neobyvatelným, Václavovi II. nezbylo, než přesídlit na Staré Město. Na Hradě nemohl bydlet ani Václav III. Nový gotický palác „po způsobu francouzských králů“ tam vystavěl až Karel IV. Jeho syn Václav sice v přestavbách pokračoval, ale v hlavě se mu začal rodit vlastní projekt.

Královský dvůr

Ten získal jasnější kontury v roce 1383. Po smrti Těmy z Koldic, člena královské rady, začal Václav IV. obývat po něm uprázdněný dvorec, který se stal jeho hlavní městskou rezidencí a posléze proslul jako Králův dvůr. Rozkládal se při východním pásu staroměstských hradeb u dnešní Prašné brány v místech Obecního domu. Rozšířením o výstavný Hankův dům (který pak proslul malbami nahých lazebnic) na protější straně Celetné ulice se z dvorce stal rozsáhlý opevněný areál. Dominoval mu věžovitý palác (charakteristická součást Václavových sídel) a jednotlivá stavení propojovaly kryté galerie a pavlače, byly tu zahrady, lázně i lvinec (v Hankově dvoře podle tradice čeští králové chovali lva).

Králův dvůr sloužil jako královské sídlo po celých sto let, až do roku 1484, kdy se odsud Vladislav Jagellonský odstěhoval na Hrad. Byl zbořen v roce 1902. Jeho přesná podoba není známá mimo jiné proto, že se pro nevýraznou polohu neuplatnil na vedutách.

Dále od Hradu

Soukromou rezidenci si dal Václav vybudovat i na Novém Městě pražském, západně od kostela svatého Václava na Zderaze. Poprvé zde pobýval roku 1399. Takzvaný Hrádek byl rozlehlý opevněný areál při městské hradbě, jehož součástí byly dva paláce, mohutná pětipatrová věž v hradbě nad řekou, zahrada a galerie vedoucí ke studánce svatého Václava, kde byly lázně. Václav se po konfliktu s arcibiskupem Janem z Jenštejna, podobně jako Vratislav II., opíral o vyšehradskou kapitulu jako o protiváhu metropolitního kostela, ostatně děkanem a poté proboštem kapituly byl jeho rádce Václav Králík z Buřenic.

Později se král vzdálil ještě více, a to do příměstské rezidence, Nového hradu u Kunratic zvaného Wenzelstein, který dal vystavět v letech 1411–1412. Převezl sem i svou bohatou knihovnu, kterou v lednu 1421 vydrancovali pražané. 

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zařízení označovaná jako exosuits představují měkkou variantu podstatně robustnějších robotů.

Zajímavosti

Kočky jsou jedním z nejhorších invazních druhů dneška.

Věda

Nová vizualizace jedné z nejextrémnějších hvězd.

Vesmír

Loď Altalena přivážející zbraně pro Irgun se stala cílem palby vládních jednotek židovského státu. (kolorováno).

Válka
Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907