Křesťanské památky v Ravenně: Historie v mozaikách

21.04.2019 - Kateřina Vašků

Raně křesťanské památky v italské Ravenně dodnes udivují neuvěřitelnou propracovaností a krásou. V přepychových mozaikách zdobících dávné stavby dokázali umělci zachytit také historický a politický význam, který město mělo v 5. a 6. století


Reklama

Italská Ravenna, centrum stejnojmenné provincie, leží asi 120 km jižně od Benátek a dnes představuje hlavně turistický cíl a průmyslové město. Pyšní se však opravdu bohatou historií: Někdejší sídlo římských císařu a později byzantských králů patří k historicky vůbec nejvýznamnějším městům Itálie. V jeho centru najdete opravdové architektonické skvosty pocházející již z 5. a 6. století. 

Kostely, baziliky a mauzolea dokládají neuvěřitelnou zručnost dávných umělců, ale i mísení řecko-římských stavitelských tradic, stejně jako křesťanské ikonografie a orientálních a západních stylů. 

Mezi lety 402 a 476 byla Ravenna sídlem posledních císařů Římské říše. Po sesazení Romula Augusta v roce 476 se na krátké období dostala pod nadvládu germánského krále Odoakera, načež ji dobyl ostrogótský panovník Theodorich. Od roku 784 pak město patřilo papežům.

Osm skvostu stavitelství

K perlám raně křesťanské architektury patří osm památek: Dominuje jim mauzoleum Gally Placidie z roku 430 s bohatou mozaikovou výzdobou, která odráží římskou architektonickou tradici. Neonova křtitelnice ortodoxních z počátku 5. století s mozaikovým stropem zase představuje jeden z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných světových příkladů baptisterií (raně křesťanských staveb sloužících ke křtům).

TIP: Santiago de Compostela: Městečko, které vyrostlo na místě zázraku

Trojlodní bazilika Sant’Apollinare Nuovo postavená za vlády ostrogótského krále Theodoricha vykazuje silný byzantský vliv a samotné Theodorichovo mauzoleum z roku 520 je jediným dochovaným hrobem barbarského krále ze zmíněného období. Pozoruhodná je přitom i konstrukce stavby: Střechu tvoří celistvý kus istrijského vápence o hmotnosti pres 300 tun. Chrám San Vitale z éry císaře Justiniána pak mnozí považují za jeden z nejdokonalejších příkladů použití byzantských prvků v italském stavitelství.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Doposud se nenašel ani jeden astronaut, který by byl ochoten vědcům dodat vzorek spermatu. Pro plánované experimenty to představuje zásadní problém.

Vesmír

Kostru tyranosaura Sue koupilo Fieldovo muzeum v Chicagu v přepočtu za 305 milionů korun.

Zajímavosti
Historie

Alkohol si časem vybere svou daň

Věda

Test zařízení Infant-Prints

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907