Reklama


Křesťanské památky v Ravenně: Historie v mozaikách

21.04.2019 - Kateřina Vašků

Raně křesťanské památky v italské Ravenně dodnes udivují neuvěřitelnou propracovaností a krásou. V přepychových mozaikách zdobících dávné stavby dokázali umělci zachytit také historický a politický význam, který město mělo v 5. a 6. století


Reklama

Italská Ravenna, centrum stejnojmenné provincie, leží asi 120 km jižně od Benátek a dnes představuje hlavně turistický cíl a průmyslové město. Pyšní se však opravdu bohatou historií: Někdejší sídlo římských císařu a později byzantských králů patří k historicky vůbec nejvýznamnějším městům Itálie. V jeho centru najdete opravdové architektonické skvosty pocházející již z 5. a 6. století. 

Kostely, baziliky a mauzolea dokládají neuvěřitelnou zručnost dávných umělců, ale i mísení řecko-římských stavitelských tradic, stejně jako křesťanské ikonografie a orientálních a západních stylů. 

Mezi lety 402 a 476 byla Ravenna sídlem posledních císařů Římské říše. Po sesazení Romula Augusta v roce 476 se na krátké období dostala pod nadvládu germánského krále Odoakera, načež ji dobyl ostrogótský panovník Theodorich. Od roku 784 pak město patřilo papežům.

Osm skvostu stavitelství

K perlám raně křesťanské architektury patří osm památek: Dominuje jim mauzoleum Gally Placidie z roku 430 s bohatou mozaikovou výzdobou, která odráží římskou architektonickou tradici. Neonova křtitelnice ortodoxních z počátku 5. století s mozaikovým stropem zase představuje jeden z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných světových příkladů baptisterií (raně křesťanských staveb sloužících ke křtům).

TIP: Santiago de Compostela: Městečko, které vyrostlo na místě zázraku

Trojlodní bazilika Sant’Apollinare Nuovo postavená za vlády ostrogótského krále Theodoricha vykazuje silný byzantský vliv a samotné Theodorichovo mauzoleum z roku 520 je jediným dochovaným hrobem barbarského krále ze zmíněného období. Pozoruhodná je přitom i konstrukce stavby: Střechu tvoří celistvý kus istrijského vápence o hmotnosti pres 300 tun. Chrám San Vitale z éry císaře Justiniána pak mnozí považují za jeden z nejdokonalejších příkladů použití byzantských prvků v italském stavitelství.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lovci mamutů se vyhýbali studeným jeskyním – naopak si stavěli teplé domy, kde mohli chodit polonazí.

Zajímavosti

Jed vylučovaný ropuchou coloradskou, která dorůstá až do délky 19 centimetrů a živí se mimo jiné i malými hlodavci, způsobuje intenzivní psychedelické stavy.

Věda

Škola má být zábava

A pokud není, zábavná by měla být alespoň cesta do ní. Není pochyb, že mladí studenti z nejmenovaného místa v Súdánu si vzrušení na rozbitých silnicích užijí až až. Jedna z nejchudších zemí subsaharské Afriky přesto úspěšně bojuje s negramotností: za posledních deset let se podařilo do škol dostat o třetinu více dětí. Nyní dostane základní vzdělání alespoň 80 % z nich.

Revue

Ultrafialové ultra hluboké pole z roku 2014

Vesmír

Královský pár často navštěvoval místa poškozená bombardováním, tentokrát si však vzali Němci na mušku jejich palác.

Válka

Římský palác Farnese na dobové rytině. Takhle mohl vypadat, když si ho chodil prohlížet Ferdinand August na své druhé kavalírské cestě.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907