Americká sonda po 10 měsících dorazila k Marsu. Následně ji čekala nejsložitější část celé mise - vstup na oběžnou dráhu rudé planety (video)
Aktualizováno: Sonda MAVEN byla Marsem úspěšně zachycena!
Dvě zcela výjimečné události se v tomto týdnu odehrají na oběžné dráze Marsu. V noci z neděle na pondělí se k rudé planetě přiblíží americká sonda MAVEN, o tři dny později se o totéž pokusí i první indická sonda MOM. Na obě sondy čeká nelehký úkol – „zachytit se“ na oběžné dráze Marsu.
MAVEN, která dorazí jako první, musí po sblížení s Marsem na 33 minut zažehnout své motory a upravit svou rychlost tak, aby ji gravitační síla rudé planety nasměřovala na svou eliptickou oběžnou dráhu. K zažehnutí motorů by mělo dojít přibližně ve výšce 380 kilometrů na severním pólem Marsu a sonda při něm spotřebuje přibližně polovinu svého paliva. Pokud se vše zdaří podle plánu, MAVEN tento manévr nasměruje na 35hodinovou eliptickou dráhu Marsu. Později sonda upraví svou trajektorii tak, aby rudou planetu obkroužila jednou za 4 a půl hodiny. MAVEN by poté měla atmosféru Marsu zkoumat nejméně celý rok.
Přestože vědci věří v úspěch, připomínají, že MAVEN i MOM mají na zachycení pouze jeden pokus, statistiky přitom příliš optimistické nejsou. Pouze 50% všech pokusů o výzkum Marsu skončil úspěchem. Úspěšnost ale strmě roste zejména v posledních letech. Většina nepodařených misí se datuje do 60. let, včetně několika nezdařených pokusů tehdejšího Sovětského svazu. Poslední nezdařené mise pod hlavičkou NASA – Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander jsou již více než 15 let staré.
Úprava rychlosti ale není jedinou překážkou, která na obě sondy čeká. Vzhledem k obrovské vzdálenosti se inženýři v řídících střediscích budou muset vypořádat i se zhruba 24minutovým zpožděním v komunikaci. Tak dlouho totiž trvá, než data ze sondy doputují na Zemi.
nasa.gov
VědaMezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHO, CC0)
HistorieTraduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard Ender, CC0)