Který je největší a nejmenší měsíc Sluneční soustavy?

24.04.2014 - Michal Švanda


Reklama

Pod pojmem měsíc rozumějí astronomové takzvanou sekundární planetu, tedy oběžnici některé z planet. V současné době je známo 176 měsíců obíhajících osm planet, osm přirozených satelitů tří trpasličích planet a více než dvě stovky oběžnic u některé z planetek, které se nacházejí v různých částech Sluneční soustavy. Z měsíců planet obíhá drtivá většina plynné obry, neboť Merkur a Venuše nemají žádný přirozený satelit, Země má jeden a Mars dva.

Stanovit největší měsíc ve Sluneční soustavě je jednoduché. Jedná se o Ganymed, největší z oběžnic Jupitera. S průměrem 5 268 km přesahuje rozměry Merkuru, avšak jde převážně o ledové těleso, takže zároveň dosahuje jen 45 % hmotnosti Merkuru. V těsném závěsu se v žebříčku měsíců drží Saturnův Titan, který je jen o dvě procenta menší.

Určit nejmenší měsíc solární soustavy je však náročnější. Náš seznam zdaleka není kompletní a v tomto okamžiku neexistuje žádná oficiálně stanovená hranice, jaké těleso lze ještě považovat za měsíc a které už má zůstat v kategorii „smetí“. Odpovězme tedy šalamounsky: Nejmenším měsícem ve Sluneční soustavě s přibližně kulovitým tvarem je Saturnův Mimas s osami 415 × 393 × 381 km. Okolo Jupitera ale obíhají i skály s průměrem jednoho kilometru.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 3/2013

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907