Hmyzí záchranáři se dostanou i tam, kam lidé nemohou
Šváby obvykle považujeme za škůdce a rozhodně se s nimi nechceme setkat v domácnosti. Když už je někdo má doma, tak s nimi není lehké pořízení, protože patří mezi nejodolnější a nejvíce přizpůsobivý hmyz. Moderními technologiemi vylepšení švábí kyborgové, které by řídily drony, by se ale mohli stát zdatnými záchranáři.
Vědci Státní univerzity Severní Karolíny pracují na kyberšvábech s implantovanými elektrodami, jejichž prostřednictvím lze šváby ovládat. Švábi výtečně zvládají pohyb v náročném terénu a neztratí se ani v sutinách po silném zemětřesení. Jejich výhodou je i to, že jich lze vypustit hodně a pak zvládnou prozkoumat každý kámen.
TIP: Robotická zmije: Had s umělou inteligencí s unikátním dosahem
Švábí záchranáře by měly doprovázet drony, které mají na starost jejich koordinaci. Drony fungují jako velitelé kyberšvábů a řídí jejich akce na větší ploše. Neovládají přitom jednotlivé šváby, ale vztyčí neviditelnou ohradu z rádiových paprsků, ve které se pak švábí kyborgové snaží objevit oběti neštěstí. Mohli by být přitom vybaveni miniaturními senzory, například mikrofony nebo infračervenými čidly. Setkáme se při příštím velkém neštěstí s kyberšváby záchranáři?
NewScientist
VědaOpičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů.
HistorieNejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.
VálkaPrvní tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.
PřírodaJežura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.
ZajímavostiPěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.
VesmírUtkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)
