Proč padají laviny: Řítící se sníh bere vše

11.06.2013 - Alena Zárybnická

Lavina dokáže vykácet les, vytrhnout ze svahu obrovské skalní bloky a na místě zabít člověka. Statistiky jsou varující: 52 % ze zcela zasypaných lidí v lavině je vytaženo už mrtvých


Reklama

Z možných rizik vychází i definice laviny. Jedná se o množství sněhu, který se uvolní a rychle sesune po dráze delší než 50 m a o minimálním objemu 100 m3, což je právě takový sesuv, který ohrožuje lidský život. Sesuvy menších rozměrů se označují jako splazy.

Jak vzniká lavina

Vznik lavin podmiňuje několik faktorů. Důležitý je charakter terénu. K pádu laviny ze suchého sněhu může dojít na svazích o sklonu větším než 30°. Lavina z mokrého sněhu byla zaznamenána i na svahu o sklonu 12°. Sníh dobře klouže po ulehlé trávě, naopak suť, balvany, pařezy či malé stromy působí částečně jako protilavinová zábrana a snižují riziko pádu velké laviny. Současně ale mění teplotní poměry ve svém okolí a mohou být příčinou nestability sněhové pokrývky. Velkou roli hraje i počasí v minulých dnech, rozhodující je zejména množství nového sněhu. Spadne-li více než 30 cm za bezvětří (15 cm při působení větru), je po několik dní situace kritická. O velikosti rizika rozhoduje i směr a síla větru. Vítr o rychlosti 10 m/s unáší sníh a usazuje ho v závětrných prostorech, při rychlostech nad 10 m/s se může v závětří usadit až 40 cm sněhu za 24 hodin. Směr větru zase podle orientace svahů rozhoduje o místech, kde se sníh usazuje a která jsou riziková.

Důležitá je i teplota vzduchu, která ovlivňuje teplotu ve sněhové pokrývce a tím i soudržnost jednotlivých vrstev sněhu. K odtrhu laviny dochází buď samovolně, nebo uměle – například pohybem zvěře, člověka, někdy i tlakovou vlnou při přeletu letadla či výkřikem člověka. Vznik laviny je ovlivněn buď zvýšeným dodatečným zatížením, anebo poklesem stability sněhového profilu.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Revue

Zhruba polovina psů v experimentech odmítla záměrně špatnou radu cizího člověka. Jsou v tom lepší než lidské děti, makaci nebo šimpanzi.

Věda

Lady Caroline Lambová byla anglická šlechtična a spisovatelka. Byla milenkou George Gordona Byrona. Jejich vztah je námětem řady děl, například filmu Lady Caroline Lamb z roku 1972.

Historie

Přestože je zde jistá podobnost s párem Jupiter-Saturn, je třeba si uvědomit, že disk kolem hvězdy PDS 70c je asi 500krát větší než prstence Saturnu. 

Vesmír

Britské tanky Challenger 2 stále zůstávají také ve hře s tím, že je bude třeba modernizovat.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907