Lego Curiosity: Hračka pro malé dobyvatele vesmíru

13.01.2014 - Jan Miklín

Rover Curiosity, zkoumající povrch Marsu od předloňského srpna, se dočkal svého ztvárnění v podobě stavebnice Lego. Rozšířil tak vesmírnou flotilu populární dánské značky


Reklama

Vůbec první stavebnicí s vesmírnou tematikou byl set číslo 462 nazvaný „Mobile Rocket Launcher.“ Kromě vlastní rakety a vozítka obsahoval dvě figurky. V průběhu času následovaly další sady, děti si mohly postavit nejrůznější raketoplány, UFO nebo vesmírné základny, většinou však šlo o fiktivní zařízení.

Zvědavost z 295 kostek

Curiosity je pátou stavebnicí, vydanou v rámci fanouškovské série CUUSOO. Na specializovaném webu lidé sdílí své nápady na hračky, a ty s nejvíce hlasy pak firma zařadí do výroby. Lego Curiosity na web nahrál Stephen Pakbaz – inženýr z laboratoře NASA, který pracoval i na skutečném roveru. Po úspěšném přistání originálu na Marsu získal jeho projekt deset tisíc hlasů během pouhých dvou týdnů a nyní je stavebnice na světě.

V krabici za zhruba 600 Kč najdou sběratelé 295 součástek, hotová skládačka pak měří na délku necelých dvacet centimetrů a obsahuje (téměř) všechny součásti skutečné Curiosity do největších detailů. V hlasování na CUUSOO jsou i další reálně existující vesmírné stroje: na předních příčkách v hlasování se mezi nimi drží Apollo 11 nebo Hubbleův teleskop.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Lego



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907